DIMMER Friedrich 7.11.1855-7.3.1926

Z Personal
Friedrich DIMMER
Narození 7.11.1855
Místo narození Praha
Úmrtí 7.3.1926
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři

DIMMER, Friedrich, * 7. 11. 1855 Praha, † 7. 3. 1926 Vídeň (Rakousko), lékař oftalmolog

Od 1873 studoval medicínu na univerzitách v Praze a Vídni, kde byl 1878 promován. Poté pracoval jako asistent na obou očních klinikách vídeňské všeobecné nemocnice: 1880–83 u F. K. Arlta, 1883–84 u E. Jaegera a 1885–87 u svého švagra E. Fuchse. V letním semestru 1884 suploval po Jaegerově smrti vedení II. oční kliniky; 1885 se habilitoval. Jako řádný profesor byl postupně přednostou všech čtyř rakouských očních klinik (Innsbruck 1895–1900, Štýrský Hradec 1900–10, I. vídeňská 1910–15, II. vídeňská 1916–26); všechny zmodernizoval. Ve Štýrském Hradci byl 1902/03 děkanem lékařské fakulty. Pod Jaegerovým vlivem se zaměřil na výzkum očního pozadí pomocí oftalmoskopie a stal se jejím průkopníkem. Zkoumal světelné reflexy sítnice a anatomii i fyziologii žluté skvrny, korekturu afakie brýlemi, chorobné změny v oku při příjici; sestrojil první použitelný přístroj pro bezreflexní fotografii očního pozadí (Funduskamera, zvaná také D. aparát, byla jako průkopnické dílo přijata do mnichovského Technického muzea). Jeho jméno vstoupilo do oftalmologické literatury i v eponymech D. dystrofie a D. keratitis nummularis. 1901–25 byl D. korespondujícím členem Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách.

D: výběr: Beiträge zur Pathologie der Netzhautabhebung, in: Wiener medizinische Presse, 1886; Syphilitische Erkrankungen des Auges und Blenorrhoea conjunctivae, in: E. Finger, Lehrbuch der Syphilis, Wien 1886; Der Augenspiegel und die ophthalmoskopische Diagnostik, Leipzig – Wien 1887, 2. vyd. 1893, 3. vyd. Leipzig 1921; Die ophthalmoskopischen Lichtreflexe der Netzhaut, in: Wiener medizinische Presse, 1891; Zur Gläsercorrection bei Aphakie, in: Zehender’s klinische Monatsblätter für Augenheilkunde, 1891; Noch einmal die Gläsercorrection bei Aphakie, tamtéž 1892; Beiträge zur Anatomie und Physiologie der Macula lutea des Menschen, Leipzig – Wien 1894; Ein Apparat zur Photographie des Augenhintergrundes, in: Xe Congrès d’Ophtalmologie, Luzern 1904, s. 143n.; Die Photographie des Augenhintergrundes, Wiesbaden 1907.

L: L. Eisenberg, Das geistige Wien 2, Wien 1893, s. 85; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 395; I. Fischer, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte in den letzten 50 Jahren 1, Berlin – Wien 1932–33, s. 317; L. Schönbauer, Das medizinische Wien, Wien 1947, s. 417; E. C. Kelly, Encyclopedia of Medical Sources, Baltimore 1948, s. 112; ÖBL 1, s. 186; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 221, 224, 494; R. Fellner – W. Höflechner, Die Augenheilkunde an der Universität Graz, Graz 1973, s. 59n., 152n., 164n.; BL 2, s. 255; H. Wyklicky, Zur Geschichte der Augenheilkunde in Wien: 100 Jahre II. Universitäts-Augenklinik, Wien 1984, s. 65n.; Czeike 2, s. 37n.; A. Míšková – M. Neumüller, Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Německá akademie věd v Praze), 1994, s. 53, 111; DBE 2, s. 549n.

Pavel Čech