DLABAČ Jan 30.12.1809-22.8.1873

Z Personal
Jan DLABAČ
Narození 30.12.1809
Místo narození Nymburk
Úmrtí 22.8.1873
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
15- Lékaři
62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 241-242

DLABAČ, Jan, * 30. 12. 1809 Nymburk, † 22. 8. 1873 Praha, lékař, historiograf, kronikář

Byl nejstarším z dětí nymburského měšťana a řeznického mistra Jana D. (1788–1849) a Anny, roz. de Giorgiové (1789 až 1855). Studoval v Hradci Králové, od 1830 na lékařské fakultě v Praze, kde 1835 promoval. Disertaci obhájil na téma De vino Melnicensi (O mělnickém víně). Po návratu do rodného města se věnoval obrozenecké činnosti a živil se lékařskou praxí. Stal se městským fyzikem, zabýval se především interní a oční medicínou. Současně vedl vlastní hospodářství, z jehož zdrojů doplňoval rodinný příjem.

V druhé polovině 40. let byl D. hlavním organizátorem vlasteneckých akcí v Nymburce. Sbíral starožitnosti a zasloužil se o regulaci městského hřbitova. Od 1851 byl členem Společnosti Českého musea, od 1870 přispívajícím členem Spolku historického. 1863 se stal dopisujícím členem Archeologického sboru Českého musea, jehož zasedání se pak i v posledních letech života, kdy se po mrtvici přestěhoval k dceři do Prahy, účastnil osobně. D. vynikl jako autor obsáhlého rukopisného díla o dějinách města Nymburka. Nepublikoval však, jak mylně uvádí Ottův slovník naučný, v Památkách archeologických a místopisných. V časopise pouze K. V. Zap 1859 použil D. rukopis jako podklad k vlastnímu tam otištěnému článku (Nymburk, královské město nad Labem).

D. si dopisoval s významnými českými intelektuály, mj. s K. S. Amerlingem či s B. Němcovou, o jejíž zdravotní stav v době jejího pobytu v Nymburce (1848–49) pečoval. Spisovatelka ho zvěčnila v drobném díle Kávová společnost.

Od 1837 byl ženatý s Marií (1801–1850), dcerou nymburského měšťana a magistrátního rady Tomáše Černého. S ní vychoval syna Jana (1838–1900), pozdějšího ředitele hospodářské školy v Hracholuskách a 1878–86 starostu Nymburka, a dceru Kateřinu (1843–1919), která se stala manželkou archiváře a historika Josefa Emlera (1836–1899). D. náhrobní deska ze zrušeného hřbitova byla umístěna ve dvoře starého nymburského děkanství, kde byla pohřbena i manželka Marie.

L: AČL, s. 41–42; OSN 7, s. 676; F. Kulhánek, Dějiny královského města Nymburka, 1911, s. 379; J. V. Prášek [Dr. J. D.], in: Samostatnost 3, 1913, č. 246, příl.; V. J., MUDr. J. D., in: Polabské noviny 2, 1926, č. 12; O. Matoušek, Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy, 1954, s. 74–78; M. Šlesinger, D. Pamětní kniha města Nymburka, in: Vlastivědný zpravodaj Polabí 2, 1962, s. 20–23; H. Sedláčková, Rok 1848 v Nymburce podle dobových zpráv J. D. a Boženy Němcové, in: tamtéž 28, 1988, s. 41–49; Božena Němcová, Korespondence I (1844–1852), 2003, passim.

P: SOkA Nymburk se sídlem v Lysé n. Labem, fond D. J., Med. Dr.; Memorabilien-Buch der k. Stadt Nymburg begründet im Jahre 1846 (rkp. inv. č. IV–19 uložený v Polabském muzeu – Vlastivědném muzeu Nymburk).

Karel Černý, Marek Ďurčanský, Igor Votoupal