DLOUHÝ František 27.4.1852-18.10.1912

Z Personal
František DLOUHÝ
Narození 27.4.1852
Místo narození Praha
Úmrtí 18.10.1912
Místo úmrtí Brno
Povolání

61- Pedagog 63- Spisovatel 68- Redaktor nebo žurnalista

7- Zoolog

DLOUHÝ, František, * 27. 4. 1852 Praha, † 18. 10. 1912 Brno, pedagog, odborný spisovatel, redaktor, vydavatel, hudebník

Studoval na reálkách v Poličce a v Praze, kde se pak vzdělával i na polytechnice. Studia ukončil 1871 a získal učitelskou kvalifikaci. Od 1872 nastoupil na nižší reálku v Poličce a od 1874 působil jako suplující učitel ve slovanském ústavu ku vzdělání učitelů (pedagogiu) v Brně, kde pracoval až do smrti. 1892 dosáhl titulu hlavní učitel či profesor. Přednášel přírodní vědy a nepovinné předměty, jako např. kreslení a hru na housle. Sblížil se s kolegou L. Janáčkem a podporoval ho.

D. byl aktivním účastníkem národního a kulturního života, zasloužil se o české školství a divadlo v Brně. Pracoval ve spolku Vesna (1880–86), od 1881 v Družstvu českého Národního divadla, kde se uplatnil i jako ochotnický režisér, a v literárním odboru Čtenářského spolku či v Literárním klubu. Spolupracoval s nejvýznamnějšími kulturními osobnostmi českého Brna, mj. s F. Bartošem, V. Brandlem, F. Kameníčkem, J. Kabelíkem a A. Pammrovou. Angažoval se v Matici školské a 1906 spoluzaložil učitelskou Jednotu Komenského, 1908 Osvětový svaz. Na sjezdu učitelů rakouských učitelských ústavů (1906) prosadil pokrokové návrhy na reformu náplně studia na českých učitelských ústavech a reformy se zastával i v Jednotě Komenského (1907). Hlásil se k mladočeské straně a byl znám i jako stoupenec masarykovského realismu. Propagoval Darwinovu teorii a od 1911 byl činným členem Klubu přírodovědeckého v Praze.

Patřil k literárním organizátorům v Brně: redigoval a vydával čtrnáctideník pro literární kritiku a teorii Literární listy (1882 až 1899, jež se staly nejvýznamnější českou kritickou revuí své doby) a jejich přílohu Vesna (s podtitulem Časopis zábavně poučný pro náš lid i jeho přátely, 1882–97). Obě tiskoviny otevřel moderním literárním směrům (symbolismus), podílel se na vývojovém přelomu v kvalitě myšlení o literatuře, na soustředění mladé básnické a literárněkritické generace a v zápase za nové pojetí literatury. Tolerantnost ve výběru příspěvků způsobila, že v nich publikovali různí představitelé generace devadesátých let (L. Čech, F. Bílý, V. Mrštík, O. Březina, J. Karásek, A. Sova, F. X. Šalda, H. G. Schauer, A. Procházka, F. V. Krejčí, O. Theer, A. Novák ad.). Dále redigoval časopisy Učitel (1890 až 1908), Österreichische Zeitschrift für Lehrerbildung (1909 až 1912, spolu s dalšími) a knižnici Moravská bibliotéka (1889 až 1898, nakladatel J. F. Šašek, Velké Meziříčí), která otiskovala díla mladých moravských spisovatelů a pražských autorů.

Většina D. publikací vycházela z jeho profese učitele přírodopisu, pro výuku předmětu a pro studující učitelských ústavů napsal učebnice, školské příručky a rozpravy. Byl znám i jako entomolog-koleopterolog. Vydal populární spis Brouci (1900). Několik prací se týkalo kulturní historie a školských otázek. Sám psal referáty o beletrii a o literatuře pro mládež do Literárních listů, jindy popularizační portréty našich spisovatelů do Vesny a do Koledy (K. H. Máchy, V. Hálka, K. Světlé, E. Krásnohorské) a dále úvahy o stavu naší vědecké literatury, referáty o politických, historických, uměnovědných, archeologických, národopisných, pedagogických, cestopisných a přírodovědných dílech, kulturněhistorické, národně uvědomovací a přírodopisné články i úvahy o postavení a vzdělání žen či o potřebě vhodné literatury pro mládež, jež uložil např. v Zoře, Jitřence, Vesně, Komenském, Poslu z Budče, Učiteli, Učitelských listech, Pedagogických rozhledech, Nivě a v kalendáři Moravan. 1885–88 otiskoval divadelní referáty o brněnské činohře v Janáčkových Hudebních listech a 1885–91 v České Thalii. Publikoval pod pseudonymy a šiframi (A. F. Tichý, F. J. Vrba, J. F. Vrba, Fr. Pražský, A. F. T., F. D., Fr. Dl., -ý).

D: výběr: učebnice a školské příručky: Tělověda (somatologie), 1877 (další vydání mj. 1880, 1889); Kterak zařizujeme sbírky přírodopisné, 1878; Realie ve vyšších třídách školy obecné. S methodickými články. Díl 4. O člověku a zvířatech. Příruční spisek pro učitele na školách obecných, 1889; Tělověda a zdravověda pro ústavy ku vzdělání učitelův a učitelek. Dle knihy Dra. T. F. Hanauska, 1896 (další vyd. 1901, 1908, 1922); Přírodopis pro 1., 2. a 3. třídu škol měšťanských, 1898 (další vyd. 1901, 1904); Léčivé rostliny. Herbář. Jejich popis, pěstování a upotřebení, 1900 (další vyd. 1904, 1910); Brouci. Soustavný popis nejdůležitějších českých brouků s návodem, kterak zakládati sbírky broukův, 1900 (další vyd. 1910, 1920, 1946); Živočišstvo, 1905; O vyšším vzdělání učitelském, 1906; Nauka o polním hospodářství pro ústavy učitelské. 1. Pěstování rostlin hospodářských, 1906; O praktickém vzdělání učitelském, 1907; další práce: O historickém vývoji tance a jeho kulturním významě. Český tanec národní, 1880; Zápas o české školy v hlavním městě Moravy v prvním desítiletí Matice školské v Brně, 1888; Sebrané spisy Františky Stránecké, 1889–93 (3 sv.); České divadlo v Brně, in: Příspěvky k dějinám českého divadla, 1895; O reformě učitelského vzdělání, in: Dvě přednášky o vyšším vzdělání učitelstva, 1907 (s J. Kožíškem); skladba Šumavský trojlístek pro dva klarinety a fagot.

L: V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 83 a rejstřík; Národní album, s. 128, 178; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 266; F. Dohnal, F. D., in: Nový obzor 3, 1913, s. 43; OSN 7, s. 685, 28, s. 274; MSN 2, s. 296; ČMZM 17–19, 1920–21, s. 634–639; OSND 2/1, s. 179; KSN 3, s. 388; HS 1, s. 244; V. Helfert, Leoš Janáček 1. V poutech tradice, 1939, passim; M. Hýsek, Paměti, 1970, s. 51–52; Koleška 1, s. 32; LČL 1, s. 555–556 (kde neúplný soupis literatury a nekrologů) a 2/2, s. 1201–1203 (heslo Literární listy); R. Jeřábek – S. Brouček (ed.), Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, 2007, s. 43 (kde neúplný soupis literatury); Český hudební slovník osob a institucí (www.musicologica.cz/).

P: NM-Náprstkovo muzeum Praha, F. D. osobní fond; MZM Brno, oddělení dějin hudby, Janáčkův archiv.

Svatava Přibáňová, Gustav Novotný