DOČKALOVÁ Anna 17.12.1887-11.6.1949

Z Personal
Anna DOČKALOVÁ
Narození 17.12.1887
Místo narození Bousín u Prostějova
Úmrtí 11.6.1949
Místo úmrtí Praha
Povolání

78- Hudební interpret 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života

61- Pedagog

DOČKALOVÁ, Anna, * 17. 12. 1887 Bousín u Prostějova, † 11. 6. 1949 Praha, zpěvačka, hudební organizátorka, učitelka

Do 1904 studovala na střední škole v Brně, 1905–09 na české univerzitě v Praze, 1909–13 na Sternově konzervatoři a na Neue Opernschule v Berlíně. Jako sopranistka byla 1913 až 1919 sólistkou berlínské opery (Deutsches Opernhaus), 1919/20 opery v Brně. 1927–29 působila jako dirigentka pěveckého spolku Vlastimila v Prostějově. Se sborem, s nímž nastudovala náročný repertoár (např. oratorium A. Dvořáka Svatá Ludmila), koncertovala v různých českých městech a zúčastnila se s ním festivalu v Poznani. 1929–39 žila a pracovala v Bratislavě jako učitelka hudební výchovy na reálném gymnáziu, při němž založila a vedla dětský pěvecký sbor. Poté vyučovala jako lektorka hudby na bratislavské Univerzitě Komenského a krátkou dobu také dopisovala jako hudební referentka do časopisu Národní politika (1930–32). S gymnaziálním dětským sborem účinkovala na 1. mezinárodním kongresu hudební výchovy v Praze (1936) a na kongresu o lidové písni v Bratislavě (1938). Na katedře hudební vědy filozofické fakulty bratislavské univerzity se podílela na budování fotografického archivu hudebních pramenů a jako lektorka hudby spolupracovala od 1930 s Dobroslavem Orlem v Akademickém zpěváckém sdružení. Od 1940 byla profesorkou na gymnáziu Elišky Krásnohorské v Praze. Patřila k českým pedagogům, kteří významně přispěli k rozvoji sborového zpěvu na Slovensku.

L: HS 1, s. 248; V. Gregor, Prolínání české a slovenské hudební pedagogiky, in: Hudobná výchova a umelecké školstvo v Bratislave, Bratislava 1982, s. 79; T. Sedlický, Podiel českej zborovej tvorby a jej interpretov na rozvoji zborového spevu na Slovensku, in: Hudobný život 21, 1989, č. 5, s. 11; BLS 2, s. 284; Lexikón slovenských žien, Martin 2003, s. 51.

Anna Šourková