DOBIÁŠ Bohumil 21.11.1905-11.4.1964

Z Personal
Bohumil DOBIÁŠ
Narození 21.11.1905
Místo narození Úročnice u Benešova
Úmrtí 11.4.1964
Místo úmrtí Tábor
Povolání 75- Sochař nebo medailér

DOBIÁŠ, Bohumil, * 21. 11. 1905 Úročnice u Benešova, † 11. 4. 1964 Tábor, keramik, pedagog

Vystudoval (1926–33) Uměleckoprůmyslovou školu v Praze v ateliéru Josefa Drahoňovského. Svůj profesní život spojil s odbornou keramickou školou v Bechyni, kde působil 1935 až 1964 jako učitel modelování a figurálního kreslení poté, co absolvoval praxi v řadě keramických závodů a rok působil jako hospitant na Státní odborné škole keramické v Praze. Zabýval se tvorbou figurálních keramických plastik, na hrnčířském kruhu točil vázy, které pokrýval krystalickou glazurou nebo dekoroval figurálními kresbami, modeloval také majolikové reliéfy, závěsné talíře atd. V jeho díle se projevil respekt k lidové keramice, vztah k českým dějinám a prostředí jižních Čech (motivy rybářů). Věnoval se také realizacím pro architekturu: plastiky, náhrobky, doplňky fasád, fontány, mozaiky (např. reliéfy do základní školy v Dubnici). Byl autorem několika sériově vyráběných stolních porcelánových souborů, v nichž v duchu funkcionalismu kladl důraz na užitnost a jednoduchost tvaru. Navázal spolupráci s Krásnou jizbou Družstevní práce, výtvarným oddělením Práce, Svazem československého díla a Evropským literárním klubem, Sdružením jihočeských výtvarníků, pro které navrhoval drobné plastiky. O keramice publikoval texty v odborných časopisech (např. Sklo a keramika, Panorama). Získal čestné uznání Svazu československého díla a Jihočeskou výtvarnou cenu 1954.

Syn Bohumil D. ml. (* 15. 6. 1929 Nemanice u Českých Budějovic, † 8. 6. 2001 Bechyně), keramik, středoškolský a vysokoškolský pedagog, šel ve stopách svého otce. 1945–48 vystudoval keramickou školu v Bechyni, od 1959 byl jejím pedagogem a 1968–86 ředitelem. V ateliéru keramiky Otto Eckerta 1948–53 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, na níž později (1986–89) působil jako profesor. Věnoval se dekorativním točeným a modelovaným plastikám včetně realizací do veřejného prostoru. Byl jedním ze zakladatelů tradice Bechyňského keramického sympozia.

D: samostatné výstavy: Topičův salon, Praha 1942 (s O. Eckertem a S. Mikuláštíkem); Alšova jihočeská galerie, Mezinárodní muzeum keramiky, Bechyně 1984; skupinové výstavy: mj. od 1934 členské výstavy Sdružení jihočeských výtvarníků; zastoupení ve sbírkách: UPM Praha, Alšova jihočeská galerie, Mezinárodní muzeum keramiky, Bechyně, Západočeské muzeum Plzeň.

L: E. Poche, Keramické práce B. D. – O. Eckerta – S. Mikuláštíka, 1942 (katalog výstavy); Jídelní soubor B. D., in: Tvar 2, 1949, č. 4, s. 112–113; J. Vydra, B. D., in: tamtéž, č. 9–10, s. 293–299; J. Hofmeisterová, B. D., in: tamtéž 8, 1955, č. 4, s. 106–111; M. Růžička – T. Vlček, Současná keramika, 1979, passim; M. Růžička, B. D. st. Sochař a keramik, 1984 (katalog výstavy v Bechyni); Toman 1, s. 165; MČE 2, s. 144; NEČVUD, s. 170.

Milan Hlaveš