DOHNÁLEK Rudolf 26.4.1905-1980

Z Personal
Rudolf DOHNÁLEK
Narození 26.4.1905
Místo narození Mohelnice
Úmrtí leden 1980
Povolání 3- Chemik nebo alchymista
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 276

DOHNÁLEK, Rudolf, * 26. 4. 1905 Mohelnice, † leden 1980 ?, chemik, pedagog

Maturoval 1923 na reálné škole v Brně, pokračoval na brněnské VŠT (ing. 1930), kde byl od 1928 asistentem na Ústavu dynamiky, hydromechaniky a pružnosti. Souběžně 1923–29 absolvoval 8 semestrů matematiky a fyziky na Masarykově univerzitě. 1930 pobýval na studijní cestě v Paříži, kde pracoval pod vedením prof. Mesnagera ve fotoelasticimetrické laboratoři na École des ponts et des chaussées. Další studijní cestu podnikl 1935 do Ruska. 1930–37 působil ve firmě Baťa ve Zlíně jako statik v konstrukčním oddělení a vedoucí výstavby a provozu plynárny, od 1933 řídil podnikovou výrobu bezmotorových letadel a podílel se na projektech výstavby chemických továren firmy Baťa ve Zlíně a Batizovcích (nyní Svit, Slovensko). 1937 se ministerstvo obrany obrátilo na Baťu se žádostí o dodávku plynových masek včetně náplně – aktivního uhlí; jeho výzkumem (produkce z bukového dřeva) a zavedením do průmyslové výroby byl pověřen D. 1938–45 pracoval ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze, kde mohl projektovat výstavbu chemických továren; zakládal a do 1943 vedl Chemické závody na výrobu organických, farmaceutických chemikálií a specialit v Rybitví u Pardubic. 1944 se stal ředitelem továrny na výrobu umělé vlny a louhu sodného v Neratovicích, později ve firmě FYSMA v Praze, kde se připravovala konstrukce a výroba fyzikálních přístrojů jemné mechaniky. Po 1945 se stal vedoucím sektoru pro energetiku a racionalizaci v energetickém průmyslu. Od 1948 vedl podnik Kovochema, 1950 projektoval výstavbu továrny na umělá hnojiva v Lovosicích (do provozu uvedena 1955), téhož roku se stal zmocněncem ministra chemického průmyslu ČSR pro výstavbu výroben dusíkatých hnojiv (zároveň ředitel n. p. Dusíkárny Čechy). 1946 obhájil disertační práci na téma Návrh a konstrukce chemických výroben a jejich pracovní organizace a složil doktorskou zkoušku na VŠT v Brně. 1946–49 tam suploval chemické strojnictví a průmyslové hospodářství, resp. nauku o strojích a přístrojích chemického průmyslu a obecnou chemickou technologii. Od 1950 nastoupil na strojní fakultu ČVUT jako externí pedagog a vedoucí stavby strojů pro chemický a potravinářský průmysl. D. pokračoval ve výzkumné činnosti v potravinářské chemii a výrobě dusíkatých plynů; sám nebo se spolupracovníky podal více než 40 patentů a vynálezů.

D: výběr: Fotoelasticimetrie jednoduchých stavů napětí, in: Strojnický obzor 9, 1929, s. 425–434; Příklad z užití fotoelasticimetrie, in: tamtéž 10, 1930, s. 262–267; Stavba nové plynárny ve Zlíně, in: Plyn a voda, 1931; Poznámky k ekonomii provozu plynárny, in: tamtéž, 1932; Baťova zlínská plynárna, in: Nová práce (technicko-hospodářská revue) 1932; Elektronová mikroskopie otisků, in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 75, 1950, č. 1, s. D59–D79 (se S. Veselým); Konstrukční materiály v chemickém průmyslu, 1953; Projektování a výstavba chemických výroben…., 1964; Výstavba v Neratovicích v lednu 1943 až květnu 1944, in: K dějinám chemických závodů. 75 let výroby v Neratovicích, 1976, s. 150–155; patenty (výběr): Vyměník tepla pro odvod reakčního tepla z vysokotlakého reaktoru, 1960; Oxydátor nitrosních plynů, 1961; Způsob a zařízení k odvodu reakčního tepla při vysokotlakových exotermních katalytických syntézách plynů, 1961; Způsob a zařízení na výrobu kyseliny dusičné, 1962 (se S. Veselým); Způsob a zařízení k výrobě acetylenu štěpením uhlovodíků, 1965 (spoluautor); Způsob kontinuální výroby trichlormetylsulfenylchloridu (perchlormetylmerkaptanu) jako meziproduktu pesticidních látek a zařízení k provádění tohoto způsobu, 1970 (spoluautor); Způsob přípravy pivovarské sladiny, 1975 (spoluautor); Chemická úprava slámy louhem sodným, 1978 (spoluautor).

L: Bibliografie dějin čs. chemického průmyslu (ed. S. Šteinerová a kol.), 1967; Vývoj chemického průmyslu v Československu 1918–1990, 2000, rejstřík.

P: Archiv ČVUT Praha, fond: Rektorát, č. 17, Konkurzy Docenti FSI – chemické strojnictví (R. D.), kart. 6; Konkurzy, Návrhová komise – chemické stroje, FSI – docenti, 1956–57, kart. 19. Rešeršní databáze patentů a užitných vzorů, www.upv.cz.

Vít Šmerha