DOLEŽIL Metod 15.10.1885-10.10.1971

Z Personal
Metod DOLEŽIL
Narození 15.10.1885
Místo narození Velké Kunčice (dnes Kunčice) pod Ondřejníkem
Úmrtí 10.10.1971
Místo úmrtí Praha
Povolání

77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret

61- Pedagog

DOLEŽIL, Metod, * 15. 10. 1885 Velké Kunčice (dnes Kunčice) pod Ondřejníkem, † 10. 10. 1971 Praha, dirigent, hudební pedagog

Narodil se v rodině učitele a hudebníka Josefa D. (1848 až 1928), který v lašském regionu působil jako ředitel kůru a kapelník a synům poskytl hudební základy. Elementární znalosti dějin hudby získával D. také od staršího bratra Huberta (1876–1945). Vystudoval gymnázium v Olomouci (1896–1900), kde byl zároveň fundatistou chlapeckého sboru arcibiskupského chrámu (1895–99) a účinkoval v pěveckém sboru Žerotín. Harmonii a hře na klavír se učil u sbormistra olomouckého dómu Josefa Nešvery. 1904 absolvoval učitelský ústav v Kroměříži jako žák Ferdinanda Vacha (zpěv a varhany) a Stanislava Šuly (housle). 1904–06 učil ve Skrbeni u Olomouce, po jednoroční vojenské službě pak na obecné škole v Olomouci (1907–09). Skladatelsky debutoval scénickou hudbou k dětským hrám Vojtěšky Baldessari-Plumlovské Sněhurka (1908) a Pohádková princezna (1909). Obě hry provedl Žerotín, jehož se D. stal 1909 sbormistrem. 1909–11 studoval na pražské konzervatoři skladbu u Karla Steckera a Vítězslava Nováka a dirigování u Františka Spilky. Nastoupil jako učitel hudby se zaměřením na zpěv v Praze (Holešovice a gymnázium Křemencova ulice), 1911–14 vyučoval též dirigování na pražské Hudební Budči (založené Adolfem Cmíralem 1909). Stal se spoluzakladatelem a 1912–22 sbormistrem Pěveckého sdružení pražských učitelek, s nímž prováděl klasický sborový i soudobý repertoár (Janáčkův Kašpar Rucký, triptych Slovensku Jaroslava Křičky aj.), realizoval celovečerní program z děl J. B. Foerstera aj. 1922–56 vedl Pěvecký sbor pražských učitelů, s nímž se věnoval především dílům Foersterovým, Novákovým, Křičkovým a Jeremiášovým a řadu nových sborů inicioval či provedl poprvé (O. Jeremiáš: Zborov, Před novým dnem; J. B. Foerster: Otci, Žalm, kantáta Máj; V. Novák: Ze života, Domov; B.Vomáčka: Pražský máj aj.), uváděl novinky Václava Dobiáše, Jana Kapra, Jarmila Burghausera i skladatelů ruských, sovětských, anglických, amerických, finských atd. S Pěveckým sdružením pražských učitelů uskutečnil také četné zájezdy (Německo, Rakousko, Francie, Belgie, Anglie, Švýcarsko, skandinávské země, Rumunsko, Jugoslávie, Nizozemsko, Kanada, Kuba, USA).

Druhým rozsáhlým polem působnosti D. se stala jeho činnost pedagogická. 1919 začal vyučovat na pražské konzervatoři, 1920–45 tam zastával místo profesora řízení sboru, intonace a hudebně-teoretických předmětů, kromě toho působil 1935–46 jako lektor na katedře dějin hudby Filozofické fakulty UK. Podle jeho učebnice Intonace a elementární rytmus se vyučovalo i v Polsku, Jugoslávii, Albánii. 1946 byl jmenován profesorem dirigování na nově založené Akademii múzických umění, 1946–48 zastával funkci prvního děkana hudební fakulty, 1952–58 prorektora, 1949–52 vedoucího katedry sólového zpěvu a operní režie. Byl vyznamenán rumunským řádem Bene merenti I. třídy, jihoslovanským řádem sv. Sávy IV. třídy, 1955 obdržel vyznamenání Zasloužilý učitel, 1956 se stal nositelem Řádu práce.

D: Intonace a elementární rytmus, 1921 (1979, 16. vyd., vyšla i ve slepeckém písmu); Ferdinandu Vachovi k narozeninám, 1930; Reorganisace pražské konservatoře, in: Hudební revue 13, 1919, s. 100n.; Několik vzpomínek z amerického zájezdu PSPU, in: Slavnostní list k festivalu Pěvecké obce československé, 1934, s. 46–50; skladby: Sněhurka (scénická hudba), 1908; Pohádková princezna (scénická hudba), 1909; Rapsodie pro orchestr, 1911; Naší řeči, Oblaka, dětské sbory s průvodem klavíru na slova J. Vrchlického, in: Hudba a škola 3, 1931 (příl.).

L: J. Bartoš, in: Věstník pěvecký a hudební 46, 1942, s. 51; J. Fiala, in: tamtéž 49, 1945, s. 125; O. Fric, in: Tempo 18, 1946, s. 29; Hudební rozhledy 3, 1950–51, č. 10/12, s. 49; B. Vomáčka, in: tamtéž 8, 1955, s. 818; Sborník k 60. narozeninám M. D., 1945; Sborník k 70. narozeninám M. D., 1955 (se soupisem repertoáru); Hudební rozhledy 24, 1971, s. 501; OSND 1/2, s. 198; ČsB 1, nestr.; Pazdírek, s. 197; HS 1, s. 253–254; ČBS, s. 114; Tomeš 1, s. 247; Slezsko 7, s. 22.

Vlasta Reittererová