DOMINICUS Heřman 2.8.1828-11.11.1889

Z Personal
Heřman DOMINICUS
Narození 2.8.1828
Místo narození Altenburg (Německo)
Úmrtí 11.11.1889
Místo úmrtí Praha
Povolání

67- Nakladatel nebo vydavatel

71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury

DOMINICUS, Heřman (též Hermann), * 2. 8. 1828 Altenburg (Německo), † 11. 11. 1889 Praha ?, nakladatel, knihkupec

Původem ze Saska přišel do Prahy 1851. Delší dobu pracoval pro pražská nakladatelství, zejména pro podnik A. C. Kronbergera (zemřel 1837 a nakladatelství vedla za nezletilého syna manželka Anna) a pro Františka Řivnáče, kde se seznamoval s prostředím a podmínkami v novém působišti. U Kronbergera pracoval jako obchodvedoucí. Vdova mu chtěla podnik přenechat, pražské knihkupecké grémium však nesouhlasilo, pokud se nevyrovná nejen s vdovou, ale také s věřiteli. D. tak učinil 1856 a převzal Kronbergerův závod i s odbočkou v Karlových Varech. Sám pak zřídil další odbočky v Kutné Hoře a v Teplicích. Pobočné závody ovšem postupně prodával, nejpozději karlovarský 1872. Do pražského knihkupeckého života zasáhl zejména svým dlouholetým působením jako starosta knihkupeckého grémia (1866–78). Česky se nikdy nenaučil, přesto vydával knihy i periodika také v češtině a v otázkách národnostních byl velmi snášenlivý. Spolupracoval např. s Františkem Šimáčkem jako komisionář při vydávání Posla z Prahy. 1869 byl spolu s Františkem Tempským vyslán do Vídně hájit obchodní zájmy pražských vydavatelů a knihkupců. Ke stálým zákazníkům D. patřil mj. Vojta Náprstek, pro jehož knihovnu v domě U Halánků dodával nejen české a německé knihy částečně vlastní produkce, ale obstarával i anglické knihy a časopisy. Podařilo se mu zvládnout i národnostní napětí mezi českými a německými členy grémia 1877, kdy se z německého úřadování přešlo na česko-německé. 1886 měl svým znovuzvolením do čela grémia zabránit přijetí nových stanov, které by potvrdily definitivně českou převahu. Volbu přijal neochotně, protože bylo zřejmé, že čeští knihkupci získali rozhodující vliv, který nebylo možno déle přehlížet. Vedle složitých národnostních otázek řešil D. ve svém podniku i ve své gremiální funkci sociální podmínky knihkupeckého stavu, zejména pomocného personálu a vdov i sirotků.

L: DČŽ 1, s. 251; KSN 3, s. 426; K. Nosovský, Knihopisná nauka a vývoj knihkupectví československého, 1928, rejstřík.

Pavla Vošahlíková