DONATH Oskar 14.4.1882-20.8.1940

Z Personal
Oskar DONATH
Narození 14.4.1882
Místo narození Újezdec (č. o. Přerov)
Úmrtí 20.8.1940
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel 55- Jazykovědec

61- Pedagog

DONATH, Oskar, * 14. 4. 1882 Újezdec (č. o. Přerov), † 20. 8. 1940 Praha, pedagog, spisovatel, literární a kulturní historik, překladatel

Byl synem správce statku Wilhelma D. a Rosy, roz. Kulkové z Přerova. Dětství prožil v českém prostředí na venkově, kde měla ovdovělá matka malý obchod. 1902 maturoval na českém gymnáziu v Přerově, 1902–07 studoval slavistiku a germanistiku na filozofické fakultě vídeňské univerzity. Obhájil disertaci Siegfried Kapper’s Leben und Wirken a byl promován titulem PhDr. Po celý život působil jako profesor češtiny na německých středních školách. Od 1907 učil na zemské reálce v Hodoníně, 1913 přešel na státní gymnázium v Brně, kde několik let externě vyučoval i na německém chlapeckém židovském gymnáziu, a 1930 nastoupil na malostranské gymnázium v Praze.

Věnoval se didaktice češtiny na německých středních školách a vztahům mezi českým židovstvím a českou literaturou. Ve 20. letech napsal učebnici české gramatiky, čítanku a rukověť literatury. Vypracoval se ve vynikajícího znalce české literatury. Po celý život se zabýval osobností Siegfrieda (vl. jm. Salomona) Kappera. Studie v časopisech věnoval i jiným židovským spisovatelům (L. A. Frankl, V. Rakous) či vztahu některých osobností k židovství (A. Jirásek, K. H. Mácha, T. G. Masaryk, J. Neruda). Vydal v Brně vlastním nákladem dvousvazkovou syntézu Židé a židovství v české literatuře 19. a 20. století. V ní se zabýval židovskou tematikou včetně starozákonních motivů (interpretoval pozitivní obraz Žida v české literatuře a hledal příčiny jeho negativního zobrazení) a také spisovateli (V. Vohryzek, J. Kohn, V. Rakous, E. Hostovský, K. Poláček, F. Gellner, O. Fischer, F. Langer, F. Gottlieb ad.). K tomu připojil výklady o integraci českých Židů do kultury, vývojový obraz publicistiky směru asimilačního (od 1881) a sionistického (od 1913). Stručnější německou verzi druhého dílu s názvem Jüdisches in der neuen tschechischen Literatur (Židé a židovství v nové české literatuře) doplnil o odkazy na německé překlady uváděných českých literárních děl. V kulturněhistorické monografické práci Böhmische Dorfjuden (Vesničtí Židé v Čechách), dodatku díla Židé a židovství …, sledoval běžný životní styl Židů venkovanů a doplnil ho ukázkami z tvorby českých autorů 19. a 20. století (V. Rakous, A. Mrštík, K. Klostermann, E. Vachek, J. Vrba, T. G. Masaryk a z německy psané prózy L. Kompert), které většinou rovněž přeložil do němčiny.

Publikoval v odborných časopisech a novinách, např. v berlínském Archiv für slavische Philologie, brněnském Jüdische Volksstimme (1920–25), Hickl’s illustrierter jüdischer Volkskalender (1922–26), Lidových novinách (1922–37), Kalendáři českožidovském (1926–35), B’nai B’rith. Měsíčníku velkolóže pro československý stát (1928–37), pražském Selbstwehr a v ostravských Zprávách obecních Zemského svazu náboženských obcí na Moravě, ve Slezsku a náboženských obcí k těmto příslušným. Referoval hlavně o beletristických a historických dílech či o německé slavistice.

Již za svého působení v Hodoníně vydal ve výroční zprávě německé reálky 1911/12 biografii vídeňského revolučního žurnalisty Sigmunda Kolische. Další drobnější práce uložil mj. do sborníků Festschrift zur Feier des 350 jährigen Bestandes des deutschen Staatsgymnasiums in Brünn (1928) a Karel Hynek Mácha, osobnost, dílo, ohlas (ed. A. Novák, 1937). K posledním patří článek Pražské ghetto v české literatuře otištěný v Židovském kalendáři na rok 1938/39. Přednášel na schůzích Literárněhistorické společnosti československé v Praze a ve velkolóži B’nai B’rith. Oženil se patrně 1910 a vychoval jednu dceru. Byl pohřben na Novém židovském hřbitově na Olšanech.

D: didaktické příručky: Leitfaden der tschechischen Literaturgeschichte für die Oberklassen deutscher Mittelschulen, 1920 (s K. Federmannem); Kurzgefasste Schulgrammatik der tschechischen Sprache für die Oberklassen deutscher Mittelschulen. Mit deutschen Übersetzungsübungen, 1921; Čechisches Lesebuch für die Oberklassen deutscher Mittelschulen, 1930; Die Zeitung im Querschnitt. Hilfsbuch der deutschen Konversation (1934, s K. Polákem a H. Siebenscheinem); editor: Tschechische Novellen 1. Die humoristische Novelle im Vormärz: Langer, Rubeš, Tyl, Chocholoušek; 2. Die Dorfgeschichte: B. Němcová, Pohorská vesnice, Vídeň 1913; práce o literatuře: Der tschechische Dichter Jan Neruda und sein Verhältnis zum Judentum, 1922; Židé a židovství v české literatuře 19. století. 1. Od K. H. Máchy do Jar. Vrchlického, 1923; Böhmische Dorfjuden, 1926; Židé a židovství v české literatuře 19. a 20. století. 2. Od Jar. Vrchlického do doby přítomné, 1930; Jüdisches in der neuen tschechischen Literatur, in: Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik 3, 1931, s. 1–144; S. Kapper’s Leben und Wirken, in: Archiv für slawische Philologie 30, 1908/09; S. Kapper osmačtyřicátníkem, 1926; Siegfried Kapper (1. Teil: Kappers Leben und Werke; 2. Teil: Dokumente), in: Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik 6, 1934, s. 323–442; ostatní práce: Aus Th. G. Masaryks Leben. Mit Proben aus seinen Werken, 1920; Juden auf Masaryks Lebensweg, in: Masaryk und das Judentum, 1931 (totéž Masaryk a židovství, ed. E. Rychnowsky za spolupráce s O. D. a F. Thiebergerem), s. 132–165.

L: MSN 2, s. 341; Wininger 2, s. 67–68; KSN 3, s. 430; OSND 2/1, s. 207; Československá vlastivěda 10, 1931, s. 405; BL 2, s. 102; A. Dagan (ed.), The Jews of Czechoslovakia. Historical Studies and Surveys, Philadelphia – New York 1968–1984 (1, s. 6, 11, 61, 254, 350n., 467, 531; 2, s. 62); R. Heuer (ed.), Bibliographia Judaica. Verzeichnis jüdischer Autoren deutscher Sprache 1, München 1979, s. 67, 202; W. Iggers (ed.), Die Juden in Böhmen und Mähren. Ein historisches Lesebuch, München 1986, s. 90, 386; BJB, s. 37, 99; Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 20. Jahrhundert 1, München 2002, s. 233.

P: NA Praha, matrika narozených židovské náboženské obce Přerov 1848 až 1882, fol. 114, č. řadové 10.

Miroslava Kyselá, Gustav Novotný