DONAT Vladimír 8.2.1903-16.3.1943

Z Personal
Vladimír DONAT
Narození 8.2.1903
Místo narození Praha
Úmrtí 16.3.1943
Místo úmrtí Praha
Povolání

70- Knihovník nebo pracovník informatiky

63- Spisovatel

DONAT, Vladimír (vl. jm. Motyčka), * 8. 2. 1903 Praha, † 16. 3. 1943 Praha, knihovník, spisovatel

Pocházel z chudých poměrů, záhy osiřel a žil jen s matkou. Vyučil se fotografem, po získání výučního listu se stal retušérem ve fotografickém ateliéru v Praze. Ve 20. letech onemocněl. Po léčbě v sanatoriu plicních chorob v Prosečnici v Posázaví se dále sebevzdělával a absolvoval kursy Dělnické akademie. Od 1930 přispíval do Kuncířových novin, posléze do Akordu, Filozofické revue, Kvartu, Lidových novin, Rozhledů aj. Užíval pseudonym Vladimír Vidal. Časopisecky tiskl kulturní i filozofické glosy, vlastní básně a překlady francouzské a španělské poezie. 1931 zakončil maturitou reálku absolvovanou ve večerním studiu. 1935 vystudoval státní knihovnickou a živnostenskou školu. Současně do 1936 navštěvoval šest semestrů přírodní vědy na pražské univerzitě. Po návratu z cest jižní Evropou se 1937 stal úředníkem a knihovníkem Ústřední městské knihovny v Praze s působištěm v Holešovicích, od 1938 ve Vysočanech. 1938 uspořádal knihu 1927–37 Harley Club Praha. 1941 byl ze zaměstnání jako manžel židovky propuštěn. Krátce působil jako nakladatelský úředník, pak již jen jako spisovatel z povolání. V pražských uměleckých kruzích byl znám jako ctitel slovesného umění, zejména poezie, domácí i cizí, a jako druh soudobých českých básníků. Své nedlouhé tříleté literární tvůrčí období do předčasné smrti (srdeční selhání) vyplnil dvěma románovými prvotinami pro mládež Zrádný nápoj (1941) a Parsifal (1942, podle Wolframa z Eschenbachu), v nichž se vrátil do historie. V prvním z nich tak učinil romaneskním příběhem venkovského chlapce, pomocníka Tadeáše Hájka z Hájku. Děj zpracoval na pozadí dvorských intrik a alchymistického ovzduší kolem císaře Rudolfa II. V Parsifalovi převyprávěl starogermánskou ságu o hledání svatého Grálu. Takřka v den autorovy smrti vyšla próza pro dospělé Člověk je živ ze vzduchu (1943). Groteska s detektivní zápletkou líčila osudy podivínského a tragikomického básníka Nečase-Anachrona z košířské periferie, závislého svou existencí na tamním knihkupci a papírníkovi, a byla vedle nesporných autobiografických prvků napsaná na motivy skutečného života bohémského básníka Stanislava Mráze, zemřelého za první světové války. Nejlepším D. dílem se stal román dokončený těsně před smrtí Jen krok do nebe (1944). Akcentoval mravní hledisko a rozvinul ho v poutavém příběhu snílka-dělníka fotografického závodu Jana Hertla a jeho lásky k Rose, manželce zaměstnavatele. Pomocí zajímavé vypravěčské formy líčil střídavě stejné události pohledem obou milenců.

L: Bibliografický katalog, 1942; nekrology: -ša-, K úmrtí spisovatele V. D., in: Čteme 5, 1943, č. 5, s. 58, 74; in: Kulturní politika 1, 1945/46, č. 22, s. 3; in: Úhor 31, 1943, č. 5, obálka s. 3; od, V. D. zemřel, in: Lidové noviny 18. 3. 1943; Časopis československých knihovníků 22, 1943, s. 42; M. Dudek, Anachron V. M. D., in: Člověk je živ ze vzduchu, 1945; J. Machoň, Romanopiscův epilog, in: Lidové noviny 21. 1. 1945; K. Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin, 1947, s. 155; Kunc 1, s. 114; J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 44; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 963; LČL 1, s. 583.

P: LA PNP Praha (7 kartonů pozůstalosti); Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová