DOPSCH Alfons 14.6.1868-1.9.1953

Z Personal
Alfons DOPSCH
Narození 14.6.1868
Místo narození Lovosice
Úmrtí 1.9.1953
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

53- Historik

61- Pedagog

DOPSCH, Alfons, * 14. 6. 1868 Lovosice, † 1. 9. 1953 Vídeň (Rakousko), historik

Absolvent lovosického gymnázia studoval od 1886 na vídeňské univerzitě historii, právní a státní vědy (1890 Dr. phil.), 1889–91 působil v Ústavu pro rakouský dějezpyt. 1892–1900 spolupracoval na vydávání Monumenta Germaniae Historica v oddělení listin Karlovců, 1893–97 podnikl studijní cesty do Nizozemska, Belgie, Francie, Anglie, Itálie a Španělska. 1893 se na vídeňské univerzitě habilitoval, 1898 byl jmenován mimořádným a 1900 řádným profesorem všeobecných a rakouských dějin, 1906 dvorním radou; 1920/21 byl rektorem univerzity, 1922 založil a vedl seminář pro hospodářské a kulturní dějiny. Předmětem jeho četných prací byly hospodářské, finanční, sociální, ústavní a kulturní dějiny středověku se zvláštní pozorností k přesahům antiky, hospodářským dějinám středověku a rakouské historii. Drobnější práce publikoval v periodikách Neues Archiv der Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde, Zeitschrift für Rechtsgeschichte a především Mittheilungen des Institutes für österreichische Geschichtsforschung, od 21. ročníku (1900) byl i jejich spoluvydavatelem a redaktorem. 1901 uveřejnil přepracovaný spis Österreichische Reichsgeschichte z pozůstalosti Alfonse Hubera. 1904–20 vydal 14 svazků Forschungen zur inneren Geschichte Oesterreichs. Nejvýznamnější díla věnoval hospodářskému vývoji v období Karlovců (1912–13) a hospodářským a sociálním základům evropského kulturního vývoje, opakovaně se ale vyslovoval i k českým dějinám, zejména postavení Němců. Souborné vydání článků k ústavním a hospodářským dějinám středověku vyšlo 1928.

Od 1903 byl dopisujícím, od 1909 skutečným členem akademie věd ve Vídni, byl členem i dalších evropských akademií (Mnichov, Göttingen, Oslo, Budapešť, Kodaň, Madrid, Krakov), 1909–38 dopisujícím členem Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách, čestným doktorem pražské německé a oxfordské univerzity. Jedna z ulic ve Vídni byla 1954 pojmenována na jeho počest.

D: výběr: Das Treffen bei Lobositz (1. October 1756), sein Ausgang und seine Folgen, Graz 1892; Entstehung und Charakter des österreichischen „Landrechtes“, in: Archiv für österreichische Geschichte (AÖG) 79, 1893, s. 1–100; Die Kärnten-Krainer-Frage und die Territorialpolitik der ersten Habsburger in Österreich, in: tamtéž 85, 1899, s. 1–112; A. Huber (uspoř. a přeprac. A. D.), Österreichische Reichsgeschichte: Geschichte der Staatsbildung und des öffentlichen Rechts, Wien 1901; Die landesfürstlichen Urbare Nieder- und Oberösterreichs aus dem 13. und 14. Jahrhundert, Wien 1904; The economic and social foundations of European civilization, London 1907; Die ältere Sozial- und Wirtschaftsverfassung der Alpenslaven, Weimar 1909; Die Wirtschaftsentwicklung der Karolingerzeit vor nehmlich in Deutschland, 2 sv., Weimar 1912–13; Wirtschaftliche und soziale Grundlagen der europäischen Kulturentwicklung aus der Zeit von Cäsar bis auf Karl den Großen, 2 sv., Wien 1918–1920, 2. rozš. vyd. 1923 až 1924; Die historische Stellung der Deutschen in Böhmen, Wien 1919; La Bohême allemande: Aperçu historique, Berlin [1919]; The historical position of the Germans in Bohemia, Berlin [1919]; Die deutsche Kulturwelt des Mittel alters, Wien 1924; Verfassungs- und Wirtschaftsgeschichte des Mittel alters, Wien 1928; Die ältere Wirtschafts- und Sozialgeschichte der Bauern in den Alpenländern Oesterreichs, Oslo 1930; Naturalwirtschaft und Geldwirtschaft in der Weltgeschichte, Wien 1930; Beiträge zur Sozial- und Wirtschaftsgeschichte, Wien 1938; Herrschaft und Bauer in der deutschen Kaiserzeit, Jena 1939.

L: OSN 28, s. 281; OSND 2/1, s. 220; NDB 4, s. 77; BL 1, s. 272; Czeike 2, s. 80; DBE 2, s. 597.

P: Archiv AV ČR Praha, osobní fondy, fond Klecanda Vladimír, záznamy D. vysokoškolských přednášek; Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách, karton 7a.

Jan Čech