StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie DORMITZER Maxmilián ?-23.8.1853

Maxmilián DORMITZER
Úmrtí	23.8.1853
Místo úmrtí	Praha
Povolání	7- Zoolog
Citace	Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 318-319
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78845

DORMITZER, Maxmilián (též Max), * ?, † 23. 8. 1853 Praha, zoolog, botanik, paleontolog

Datum a místo narození, původ ani místo a doba jeho studií nejsou známy. Od poloviny 40. let spolupracoval v přírodovědecké skupině B. Berchtolda nejen jako zručný kreslíř přírodních objektů, znalec běžné české flory, ale i jako dobrý entomolog a sběratel zkamenělin. Muzejní kustod A. J. Corda již dříve D. znal a spolupracoval s ním na popisech několika fosilních rostlin, proto před roční zahraniční cestou (1848) Corda uvítal D. nabídku na zástup v péči o botanické i zoologické sbírky muzea. 1848 byl D. ustanoven jako volontér a 1849 mu byla muzejním výborem přiznána placená pracovní funkce inspicienta v botanickém oddělení, nejnižší místo vysokoškolských zaměstnanců muzea s roční odměnou 240 zl. 1849 byl pověřen i převzetím zoologického oddělení, jehož asistentem byl následujícího roku jmenován (při té příležitosti daroval muzeu svoji sbírku brouků o rozsahu 2 600 druhů). D. se aktivně účastnil práce ve spolku Lotos, se kterým 1850 sjednal výměnu přírodnin, při níž získal druhy potřebné pro doplnění muzejních entomologických a malakologických sbírek. 1853 převzal po F. Nickerlovi redakci stejnojmenného spolkového časopisu. Uveřejnil v něm práci o novém rodu a druhu slepých ráčků z Postojenské jeskyně, které popsal a pojmenoval jako Troglocaris schmidti. Dále v něm publikoval své entomologické práce. D. byl společensky aktivní, znal několik jazyků. V zoologickém oddělení prosazoval další zlepšení, koncem 1850 povýšil do funkce kustoda s ročním platem 300 zl. Jeho prioritou se stalo cílevědomé budování sbírky české zvířeny, podnikal četné domácí sběratelské exkurze do pražského okolí a 1851 delší zoologickou cestu po berounské oblasti. 1852 pro muzeum koupil část ornitologické sbírky barona Kristiana Feldegga. D. pomocníkem v doplňování muzejních sbírek se jako student stal A. Frič (pozdější D. nástupce v péči o zoologické oddělení). D. postupně zpracovával hmyz z Helferovy indické a tenaserimské sbírky (asi 80 000 kusů po sběrateli tragicky zemřelém 1840 v jižní Asii). Kreslil výstižné obrázky milimetrových brouků z čeledí Pselaphidae a Scydmaenidae a připravoval první sešit katalogu (k vydání nedošlo). 1852 uskutečnil několikatýdenní cestu do Kraňska a Dalmácie, kde nasbíral cca 400 druhů mořských alitorálních živočichů a některé druhy jeskynní fauny. Svou cestu a práci popsal v referátu Eindrücke einer Reise nach Dalmatien im April 1852. Současně začal psát soupis přírůstků zoologického oddělení (Accessions catalog s 1 411 kusy o 691 druzích, z nichž bylo ve sbírkách 448 druhů nových). V českých přírodovědeckých kruzích byl kustod D. vážen jako odborník, který ač původem Němec, našel si dobrý vztah k české vlastenecké veřejnosti. In memoriam byl po něm pojmenován brazilský krasec Hylaeogena dormitzeri Obenb. (1925) a z Helferových sběrů hmatavec Pselaphus dormitzeri Blattný (1925).

D: Die Halipliden. Ein Beitrag zur vergleichenden Anatomie der Coleopteren, in: Lotos 1, 1851, s. 33–41, 52–55; Ueber der Dronte, tamtéž, s. 127; Troglocaris Schmidtii, in: tamtéž 3, 1853, s. 85–88.

L: nekrolog in: Pražské noviny 26. 8. 1853; Bohemia 25. 8. 1853; I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na české a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 74; O. Štěpánek, Zapomenutý kustod zoologie Národního muzea v Praze, in: ČNM 140, č. 1–2, 1971, s. 1–10; Koleška, 2, s. 35n.

P: ANM Praha.

Zdeněk Koleška