DOSTÁLEK Jan 28.4.1883-21.3.1955

Z Personal
Jan DOSTÁLEK
Narození 28.4.1883
Místo narození Šedivec u Žamberka
Úmrtí 21.3.1955
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 335-336

DOSTÁLEK, Jan, * 28. 4. 1883 Šedivec u Žamberka, † 21. 3. 1955 Praha, stavební technik, politik

Pocházel z rolnické rodiny. Od 1889 navštěvoval českou základní školu v Nekoři (u Žamberka), pak jednotřídní německou školu v Karlově a tříletou měšťanskou školu v Žamberku. Středoškolská studia ukončil 1903 na vyšší státní průmyslové škole v Praze. Po krátké praxi ve stavebním podniku pracoval od 1904 jako pomocný kreslič na stavebním úřadu pražského magistrátu. Jako mimořádný posluchač studoval zeměměřictví na ČVUT v Praze a poté architekturu na Akademii umění ve Vídni. Získal titul ing. 1908 se oženil a měl tři děti. První světovou válku prožil jako písař na vojenském velitelství v Praze. Po válce se vrátil do zaměstnání na pražském magistrátu (1918 magistrátní rada, 1919–25 člen městského zastupitelstva), posléze zastával funkci stavebního ředitele. Projektoval řadu veřejných budov a působil jako stavební inženýr v oboru vodních staveb. Přispíval do odborných časopisů (Samospráva, Vodní stavby). Propagoval zplavnění Labe a Vltavy a výstavbu kanálu Labe–Odra–Dunaj. 1939 odešel do důchodu.

Od 1904 se politicky angažoval v českém katolickém hnutí. V červnu 1906 vstoupil do nově zakládané Strany katolického lidu a byl na sjezdu zvolen zapisovatelem ústředního výboru. Současně byl členem několika katolických spolků (Vlast, Vzájemnost, Piův spolek, Unitas). 1908 ho Pius X. vyznamenal řádem Pro ecclesia et Pontifice. 1911 se podílel na vzniku Katolicko-národní strany konzervativní a stal se jejím jednatelem, 1912–14 zastával stejnou funkci v odštěpenecké Konzervativní straně lidové. Od 1919 patřil k vedoucím činitelům Československé strany lidové (ČSL). Působil jako člen předsednictva, 1930 se stal místopředsedou zemského výboru strany v Čechách. 1919–25 reprezentoval ČSL v zastupitelstvu města Prahy. Psal do řady katolických periodik (Týden, Mír, Lid, Pražský obzor, Štít, Lidové listy). Některá z nich také po určitou dobu redigoval. 1925–39 byl poslancem Národního shromáždění, 1925–29 místopředsedou Poslanecké sněmovny. 1929–34 a 1935–38 stál v čele ministerstva veřejných prací a v mezidobí 1934–35 ministerstva průmyslu, obchodu a živností. Ve 30. letech byl předsedou pražské župy a rovněž tiskové komise ČSL. Jako jeden z mála členů zemského vedení strany v Čechách podporoval politiku předsedy strany J. Šrámka. Své politické a etické úvahy uveřejňoval zpravidla v královéhradecké ediční řadě Časové úvahy (Informační měsíčník katolického lidu). Byl vyznamenán velkokřížem Řádu rumunské koruny, velkokřížem Řádu belgické koruny, papežským Řádem sv. Řehoře Velikého, stal se rytířem řádu Božího hrobu a byl členem různých spolků a čestným občanem mnoha obcí a měst. V září 1938 patřil ve vládě spolu s J. Šrámkem a F. Ježkem k odpůrcům anglo-francouzského nátlaku a kapitulace před hitlerovským Německem. V listopadu 1938 rezignoval na všechny stranické funkce. V letech okupace žil v Kostelci nad Orlicí a věnoval se některým otázkám církevních dějin. Po válce se zapojil do práce v obnovené ČSL, po volbách 1946 se však opět stáhl do ústraní. Po únoru 1948 byl ze strany vyloučen. V červenci 1954 ho zatkla StB. Spolu s dalšími členy hradecké skupiny byl vyšetřován v připravovaném procesu s tzv. vedením ilegální protistátní skupiny Křesťansko-demokratické strany, obžalován z velezrady a vězněn v Ruzyni a na Pankráci. Nedlouho před zahájením procesu zemřel v pankrácké vězeňské nemocnici. 1992 byl rehabilitován.

D: Samospráva obce a její úkoly, 1919; Československá strana lidová a stát, 1929; Vodohospodářské úkoly Československé republiky, 1930; Náš cíl: Některé příležitostné přednášky, 1. díl, 1933; Náš cíl: Soubor časových projevů ministra veřejných prací ing. J. D., 2. díl, 1937; O městě a kultu mrtvých, 1941; Katolická inteligence, 1941; První český arcibiskup Arnošt z Pardubic, 1942; Liturgický sloh a novodobá tvorba chrámová, 1945.

L: OSND 2/1, s. 227; KSN 3, s. 446; ČsB 1, nestr.; Köpfe. Der Politik, Wirtschaft, Kunst und Wissenschaft in Europa. Tschechoslowakische Republik, Wien 1936, s. 49; ČBS, s. 116; Tomeš 1, s. 252; Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 85; Kolář Elity, s. 44; M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky, 2007, s. 64–65.

P: Archiv ČVUT Praha, katalogy posluchačů.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Josef Harna