DOSTÁL Bořivoj 16.8.1929-18.8.1994

Z Personal
Bořivoj DOSTÁL
Narození 16.8.1929
Místo narození Heršpice u Slavkova
Úmrtí 18.8.1994
Místo úmrtí Brno
Povolání 52- Archeolog

DOSTÁL, Bořivoj, * 16. 8. 1929 Heršpice u Slavkova, † 18. 8. 1994 Brno, archeolog, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel ze selské evangelické rodiny. Studoval na reálném gymnáziu v Bučovicích a od 1949 dějepis a ruštinu na pedagogické fakultě brněnské univerzity. Na podnět svého učitele Františka Kalouska si po absolvování vojenské prezenční služby doplnil ještě vzdělání v archeologii, které ukončil 1957 již jako asistent na katedře prehistorie brněnské fakulty se specializací na slovanskou archeologii. V terénní praxi kráčel ve stopách F. Kalouska, ať již šlo o staroslovanské Hradisko sv. Hypolita u Znojma či zejména o velkomoravské hradisko Pohansko u Břeclavi, jehož výzkum 1968–94 vedl. Po obhájení kandidátské disertace s názvem Pronikání velkomoravské kultury do sousedních zemí získal 1962 titul CSc. 1967 se spisem Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě habilitoval pro obor slovanská archeologie. 1968 převzal po svém učiteli vedení katedry prehistorie i archeologického výzkumu Pohanska. Po nástupu normalizace byl 1972 zbaven vedení katedry, mohl se však věnovat vlastní vědecké práci a výzkumům na Pohansku. 1988 obhájil doktorskou práci s názvem Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec (DrSc.). 1990 byl jmenován profesorem slovanské archeologie, vrátil se též do funkce vedoucího katedry, v níž působil do 1994.

Ve vědecké práci se orientoval na velkomoravskou archeologii v širokých celoslovanských a raně historických souvislostech, nevyhýbal se však ani dílčím otázkám pravěké archeologie a metodiky pravěku a raného středověku. V badatelském a publikačním spektru dlouhodobě dominovalo hradisko Břeclav-Pohansko. Díky jazykové erudici a rozvětveným kontaktům s domácími i zahraničními specialisty však zvládal rozsáhlou obecnou problematiku nejstarších dějin Slovanů a vypracoval se v předního českého mezinárodně uznávaného prehistorika. Již jeho první větší práce o slovanském mohylníku u Žlutavy (1957) a o velkomoravském Znojemsku (1961) vzbudily značnou pozornost. Trvale se zapsal do povědomí monografií o slovanských pohřebištích střední doby hradištní na Moravě. 1975 vydal nejvýznamnější dílo, monografii o velmožském dvorci na Pohansku, kterému věnoval také vynikající stati týkající se např. opevnění, jednotlivých typů sídlištních objektů, výrobních okrsků, klasifikace keramiky a jiných předmětů hmotné kultury, sociální skladby obyvatel a míst pohanských kultů. Připravovanou syntézu staroslovanské archeologie nedokončil.

Jeho semináři prošlo několik renomovaných českých i slovenských archeologů či zahraničních posluchačů a doktorandů. Podstatnou měrou se zasloužil o další rozvoj brněnské archeologické školy. Byl členem vědeckých a redakčních rad, výboru Československé společnosti archeologické a Československého komitétu archeologického.

D: soupisy prací, in: SPFFBU, E 34–35, 1989–1990, s. 9n.; E 40, 1995, s. 9n.; výběr: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě, 1966; Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec, 1975; Počátky slovanského osídlení našich zemí ve světle výzkumů na Pohansku u Břeclavi, 1978 (s J. Vignatiovou, E. Kordiovským a A. Šikem); Zemnice s depotem pod valem hradiska Břeclavi-Pohanska, in: SPFFBU, E 22–23, 1977–78, s. 103n.; Olověné hřivny z Pohanska, in: tamtéž, E 25, 1980, s. 143n.; K časně slovanskému osídlení Břeclavi-Pohanska, in: Studie AÚ ČSAV v Brně 10/2, 1982; Železné sekerovité hřivny z Břeclavi-Pohanska, in: SPFFBU, E 28, 1983, s. 177n.; Břeclav-Pohansko III. Časně slovanské osídlení, 1985; Velké zahloubené stavby z Břeclavi-Pohanska, in: SPFFBU, E 31, 1986, s. 97n.; Obytné zemnice z řemeslnického areálu Břeclavi-Pohanska, in: tamtéž, E 32, 1987, s. 63n.; Klíče a součásti zámků z Břeclavi-Pohanska, in: tamtéž, E 33, 1988, s. 141n.; Velkomoravské studny z řemeslnického areálu Břeclavi-Pohanska, in: AR 42/4, 1990, s. 376n.; K pohanství moravských Slovanů, in: SPFFBU, C 39, 1992, s. 7n.; K rekonstrukci velkomoravského kostela na Pohansku, in: tamtéž, E 37, 1992, s. 73n.; K sídlištní keramice blatnicko-mikulčického horizontu, in: tamtéž, E 38, 1993, s. 59n.; K počátkům slovanské tuhové keramiky na Moravě, in: tamtéž, E 39, 1994, s. 43n.

L: J. Poulík, Šedesátiny doc. PhDr. B. D., DrSc., in: PA 80/2, 1989, s. 455; B. Chropovský, K šesťdesiatke doc. PhDr. B. D., CSc., in: Slovenská archeológia 37/1, 1989, s. 213n.; V. Nekuda, K šedesátinám doc. PhDr. B. D., CSc., in: ČMZM 74, sci. soc., 1989, s. 313n.; V. Podborský, Šedesátiny B. D., in: Universitas U 89, č. 4, s. 86n.; J. Vignatiová, Profesor PhDr. B. D., DrSc. K jubileu zralosti, in: SPFFBU, E 34–35, 1989–1990, s. 7n.; V. Podborský, K úmrtí prof. B. D., in: Pravěk (nová řada) 4, 1994, s. 388n.; týž, Za profesorem B. D., in: Universitas U 94, č. 4, s. 71n.; týž, Úmrtí prof. PhDr. B. D., DrSc., in: AR 47, 1995, s. 171n.; týž, Na památku profesora B. D., in: SPFFBU, E 40, 1995, s. 5n.; týž, Nedožité sedmdesátiny B. D., in: Pravěk NŘ (nová řada) 9, 1999, s. 470n.; In memoriam B. D. Sborník příspěvků ze vzpomínkového večera dne 24. 10. 1994 v kinosále Filozofické fakulty MU Brno.

P: Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU, Brno (písemná pozůstalost k archeologickému výzkumu Pohanska u Břeclavi).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Vladimír Podborský