DOTZAUER Richard Jakub 25.7.1816-31.5.1887

Z Personal
Richard Jakub DOTZAUER
Narození 25.7.1816
Místo narození Kraslice
Úmrtí 31.5.1887
Místo úmrtí Baden (Rakousko)
Povolání

38- Obchod, služby, cestovní ruch 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

43- Významný představitel obecní správy

DOTZAUER, Richard Jakub, * 25. 7. 1816 Kraslice, † 31. 5. 1887 Baden (Rakousko), podnikatel, obchodník

Byl synem Johanna Floriana D. (1788–1851) a Anny Marie, roz. Köhlerové. Studoval gymnázium v Chebu a reálku v Plzni, později se učil ve Vídni v obchodu se smíšeným zbožím. 1839 se stal obchodním cestujícím obchodního domu Alexander Schöller ve Vídni. 1844 se oženil s Eleonorou, dcerou prastrýce Josefa D., pražského velkoobchodníka. Stal se tchánovým společníkem a dědicem firmy. Jako ředitel z ní vybudoval jeden z nejvýznamnějších obchodních domů v Praze, zbohatl a získal významné postavení ve veřejném životě monarchie. Manželství bylo bezdětné; obrovský majetek zdědil vzdálený příbuzný Vinzenz D., žijící ve Španělsku. 1848 byl D. hejtmanem pražské národní gardy, později se soustředil především na hospodářskou politiku. Působil jako ředitel České hypotéční banky, stál u zrodu Pražské eskomptní banky (1861), v Praze si nechal v Hybernské ulici postavit honosný dům od architekta J. Niklase. Důležitou roli hrál v pražské OŽK (1853–61 smírčí soudce v obchodních záležitostech, 1862–74 viceprezident, 1874–84 prezident). 1861–70 zasedal v pražském zastupitelstvu, 1862–84 byl poslancem českého zemského sněmu za pražskou OŽK. Byl předsedou stavební komise Rudolfina a působil v řadě spolků a organizací (komitét na pomoc postiženým Pražanům při povodni 1862, spolek na pomoc nezaměstnaným tkalcům v Krkonoších, od 1877 předseda spolku pro podporu průmyslové činnosti v Krušných horách a v Krkonoších). Významně se angažoval i v bankovnictví.

Velkou pozornost věnoval rodnému Kraslicku. Podporoval růst průmyslu v regionu, stál u zrodu odborné pletařské a krajkářské školy a především 1863 odborné školy hudební a pro stavbu hudebních nástrojů v Kraslicích, stejně jako houslařské školy v Lubech (1873). Angažoval se při výstavbě železnice Praha–Cheb a na ni navazujících místních tratí do Kraslic a Vejprt. Osobně se zasloužil o vznik kraslického městského muzea, místní měšťanské školy a spořitelny. Podporoval také umění a vědu (např. pražský Kunstverein, Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen nebo tzv. Sofiinu akademii).

Za svoji činnost získal řadu ocenění, byl čestným občanem více než 50 obcí a měst a již ve své době byl nazýván otcem Krušnohoří (Vater des deutsch-böhmischen Erzgebirges). 1866 byl vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy a 1874 komturským křížem Řádu Františka Josefa, 1867 povýšen do rytířské ho stavu. Na Klínovci byla umístěna jeho pamětní deska a v rodišti bronzová socha (1912), zničená po druhé světové válce. Jako místo úmrtí bývá uváděna i Praha.

L: BL 1, s. 275–276; EBL, s. 116; MSA 87, 1987, s. 18–20; Podnikatelé, s. 93–94; E. Schebek, R. Ritter von D., 1895; P. Valenta, Jindřich Fügner a R. D. Dvě osobnosti podnikatelského života v počátcích kapitalismu, diplomová práce FF UK Praha, 2006.

P: Archiv hl. m. Prahy; SOA Plzeň, pobočka Sokolov, osobní fondy.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Tomáš Burda