DRÁBEK Karel 2.1.1918-9.6.1991

Z Personal
Karel DRÁBEK
Narození 2.1.1918
Místo narození Chrášťany u Rakovníka
Úmrtí 9.6.1991
Místo úmrtí Praha
Povolání

1- Matematik

61- Pedagog

DRÁBEK, Karel, * 2. 1. 1918 Chrášťany u Rakovníka, † 9. 6. 1991 Praha, matematik, pedagog

Pocházel z rodiny železničáře. 1936 absolvoval reálku v Rakovníku. Jako nadaný student z chudých poměrů byl přijat na Hlávkovu studentskou kolej do Prahy. Na Přírodo vědecké fakultě UK vystudoval matematiku a deskriptivní geometrii. Ovlivnili ho především prof. F. Vyčichlo a V. Hlavatý, u něhož od 1938 působil jako pomocná vědecká síla. 17. 11. 1939 po pohřbu J. Opletala byl s dalšími studenty zatčen a deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. 1942 se vrátil a začal pracovat v Ottově továrně na mýdlo v Rakovníku. Téhož roku se oženil s Emilií, roz. Dražanovou. Spolu měli syna Karla a dceru Emilii.

Po návratu obnovil kontakt se svými vysokoškolskými učiteli a po osvobození navázal na násilně přerušená studia. 1945 druhou státní zkouškou ukončil přírodovědeckou fakultu a stal se asistentem Vysoké školy inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. Od 1948 přednášel deskriptivní geometrii na katedře matematiky a deskriptivní geometrie. Na fakultě (od 1951 Fakulta inženýrského stavitelství, od 1960 Fakulta stavební) pracoval celý život. 1966 obhájil kandidátskou disertační práci Kinematické zobecnění de la Hireových kružnic. 1968 se habilitoval spisem Kinematika n-rozměrného euklidovského prostoru, následujícího roku byl jmenován docentem na katedře matematiky a deskriptivní geometrie. 1971 obhájil na Matematicko-fyzikální fakultě UK doktorský titul (RNDr.). Na ČVUT pracoval až do 1983, kdy odešel na odpočinek. Deskriptivu vyučoval i na dalších fakultách. Přednášel také na Pedagogické fakultě UK, Akademii výtvarného umění a Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Bohaté pedagogické zkušenosti zúročil jako autor a spoluautor při práci na 13 vysokoškolských skriptech a 6 učebnicích. Významně se podílel na tvorbě dvoudílné celostátní vysokoškolské učebnice Deskriptivní geometrie (1978–79). Pozornost věnoval popularizaci geometrie pro středoškolské učitele a studenty, v časopisu Jednoty českých matematiků a fyziků Rozhledy matematicko-fyzikální (34 článků). Za pedagogickou činnost získal čestné uznání rektora ČVUT a děkana Stavební fakulty ČVUT. 1978 byl oceněn zlatou medailí ČVUT I. stupně.

Svůj odborný zájem rozdělil mezi dva obory: kinematickou geometrii a historii geometrie. Kinematické geometrii, oboru založeném prof. Z. Pírkem, věnoval 54 studií a přednášek na vědeckých konferencích doma i v zahraničí (Drážďany, Oberwolfach, Sofie).

Od 1971 vedl rozsáhlý autorský tým, který několik let zpracovával vědeckovýzkumný úkol Historie deskriptivní geometrie v českých zemích v 19. a 20. století. Řada drobnějších studií, biografie, práce o dějinách ústavů zůstala rozptýlena v oborových publikacích. Od 1976 se úkol stal součástí státního plánu základního výzkumu Ústavu československých a světových dějin ČSAV. D. 1963–87 napsal k problematice na 53 článků.

Od 1936 byl D. členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Získal několik vyznamenání, mj. Pamětní medaili k 20. výročí osvobození, Čestný odznak Svazu protifašistických bojovníků.

D: výběr: 125 let katedry matematiky a deskriptivní geometrie, 1977, s. 69, 72–73, 78–80; Časopis pro pěstování matematiky 113, 1988, s. 437–442; soupis: www.math.uni.cz/math/bibliografield.

L: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 23, 1978, s. 108–109; 33, 1988, s. 54–55; Časopis pro pěstování matematiky 102, 1977, s. 319–325.

P: Archiv ČVUT Praha, osobní pozůstalost (neuspořádáno).

Milada Kočandrlová