DRŽKOVIC Valentin 10.2.1888-27.10.1969

Z Personal
Valentin DRŽKOVIC
Narození 10.2.1888
Místo narození Velká Polom u Opavy
Úmrtí 27.10.1969
Místo úmrtí Opava
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

DRŽKOVIC, Valentin, * 10. 2. 1888 Velká Polom u Opavy, † 27. 10. 1969 Opava, malíř, grafik

Pocházel z rodiny ševce. Již v dětství projevil výtvarné nadání. Při studiu na českém matičním gymnáziu v Opavě se zapsal do německých kreslířských kursů A. Zdrazily při Zemském muzeu. Po maturitě studoval od 1907 bohosloví v Olomouci a 1911 přijal kněžské svěcení. Krátce působil jako kooperátor v Radiměři u Svitav a jako suplent kreslení na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. 1912–20 studoval malířství a grafiku na AVU ve Vídni u R. Jettmara a F. Schmutzera. Vzdělání si doplnil na akademiích v Karlsruhe (1921–22, u H. A. Bühlera) a v Berlíně (1922–23) i na několika studijních cestách (Slovensko, Podkarpatská Rus, Německo, Benátky a Francie, 1921–26). Po návratu bydlel u švagra v Pustkovci (Ostrava). Zřekl se kněžství a 1929 se oženil s Anežkou Drastichovou, manželství zůstalo bezdětné, a spolu odjeli na studijní pobyt do Francie (1929–32). Pak žil znovu v Pustkovci, od 1936 v Třebovicích ve Slezsku (Ostrava), kde si vybudoval ateliér, a od 1945 v Opavě.

D. vstoupil osobitě do českého moderního umění první poloviny dvacátého století, patřil k zakladatelům sociální malby na Ostravsku. V tvorbě, již ovlivnily secese, symbolismus, impresionismus a realismus, se projevil jako malíř krajin (inspirace P. Cézannem) a výrazných portrétů, často drsných, téměř rustikalizujících a znepokojujících, s cílem postihnout psychologii postav a sociální akcent (služky, dělníci, tuláci, členové rodiny a přátelé), ale i jako ilustrátor. Grafika zachycovala motivy z rodného kraje, venkovský život a slezskou a ostravskou sociální problematiku. Nevyhýbala se ani symbolickým náboženským motivům. D. ilustroval např. Bezručovy básně, vyzdobil freskami farní kostel v Neplachovicích (1936–43) a kapli v Pustkovci (1949–50).

Byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (od 1923), Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců v Ostravě (od 1926), později Tvůrčí skupiny Bezruč, Svazu československých výtvarných umělců a předsedal Sdružení umělců slezských (od 1946). Od 1945 se podílel na záchraně rozchvácených a poškozených sbírek opavského městského muzea a krátce působil jako kustod.

Rozsáhlé dílo představil od 1919 na 21 zahraničních výstavách (mj. Vídeň, Paříž, Norimberk, Baden-Baden, New York), 37 tuzemských samostatných a na 96 výstavách kolektivních. Dílo bylo prezentováno i na četných posmrtných výstavách a je zastoupeno v NG v Praze, Slezském zemském muzeu v Opavě, Galerii výtvarného umění v Ostravě, v zámku v Hradci nad Moravicí a v soukromých sbírkách. Obdržel Zemskou cenu (1946) a vyznamenání Za vynikající práci (1964). Dožil v Opavě a byl pohřben na hřbitově v rodišti.

D: výběr: Děti, 1923; Štěstí, Chachar, 1924; Proletáři, Myčka, Děvče s vědrem vody, Ležící děvče, Děvče, Hoch, 1926; U silnice, Z údolí Porubky, Sběračka brambor, Česání vlasů, Děti se psem, Chlapec, 1927; Stařeček, Dělníci, 1928; cyklus Haldy, 1929.

L: Toman 1, s. 177–178; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 163; Slezsko 4, s. 32–33; P. Holý, Malíř V. D. Jeho místo v českém umění 20. století a tzv. slezský fenomén, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18, 1997, s. 125–160 (kde neúplné soupisy díla a výstav); OSND 2/1, s. 266; NEČVU, s. 149; SČSVU 2, s. 112–113; Výtvarní umělci severní Moravy a Slezska ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě 1900–1950, 2006, s. 24–25 (kde neúplné soupisy literatury); M. Čech, V. D., 1938; J. Rohel, Slezský malíř. Rozpravy o životě a díle V. D., 1948; týž a kol., V. D. Sborník k 60. narozeninám, 1948; Zvířata v malbě a kresbách V. D., 1957; G. Pelikánová – T. Kahánková, Rodáci a významné osobnosti Moravskoslezského kraje, 2006, s. 10; B. Žárský, Malíř slezské dědiny, 2007; Barva uhlí, 2009, passim.

P: Slezské zemské muzeum Opava, sbírka výtvarného umění, fond AP, část pozůstalosti V. D. (mj. fragmenty deníků a ostatní písemná pozůstalost).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný