DRAHOŇOVSKÝ František Karel 12.6.1812-10.2.1881

Z Personal
František Karel DRAHOŇOVSKÝ
Narození 12.6.1812
Místo narození Bělá (č. o. Mírová pod Kozákovem) u Turnova
Úmrtí 10.2.1881
Místo úmrtí Brandýs nad Labem
Povolání 63- Spisovatel

DRAHOŇOVSKÝ, František Karel, * 12. 6. 1812 Bělá (č. o. Mírová pod Kozákovem) u Turnova, † 10. 2. 1881 Brandýs nad Labem, spisovatel, úředník

Stal se okresním úředníkem. Působil v Rokytnici nad Jizerou, pak v Brandýse nad Labem. Do literárního dění se zapojil teprve po třicítce příspěvky v časopisech a novinách. Publikoval v Květech (od 1845), v České včele (od 1846), v Pražských novinách (1847) a Národních novinách (1849), později v Humoristických listech (1858) a v Mikovcově Lumíru, v šedesátých letech v Besedníku, Novém besedníku, v Rolničkách, v sedm desátých ve Světozoru a Palečku. V padesátých letech spolupracoval s buditelem, farářem a kaplanem ve Vysokém nad Jizerou J. A. Koublem na satirickém časopise Ježek po srsti a proti srsti s přílohou Vystrkovský fikulka. 1860 redigovali humoristický almanach Krakonoš vydaný J. R. Vilímkem, který přinesl tematiku z Krkonoš. Zaměření sborníku – námětovou osu putování po horách – určil D. vstupem, besedním čtením České hory a láska. Další příspěvky v něm otiskoval pod šifrou Fr. K. D. V šedesátých letech si dopisoval s F. Douchou. Úspěchu jako autor dosahoval veršovanými a prozaickými deklamacemi (např. Despotismus ženských, 1846; Konšelovy nehody, 1845), žertovnými výstupy a scénkami, určenými k recitaci na společenských zábavách a vydávanými ve sbornících Besedníka a Nového besedníka, které přispívaly k rozvoji společenského života. D. se soustřeďoval na témata povahových kontrastů mezi mužem a ženou, lidských slabostí a situační komiku běžného života. Humorné deklamovánky a epigramy stavěl na hře s významy slov. Básnický debut, sbírka sentimentálních veršů Pomněnky horské (1861) také kvůli Hálkově nepříznivé kritice nenalezla odezvu. Z několika pokusů o divadelní veseloherní žánr (Staročech, 1869) vynikla jen hra Láska – stálý boj, publikovaná jako dramatický výstup v Besedníku (1864, posmrtně 1911). Nedlouho před smrtí přispěl epigramy do pamětního listu vydaného ve prospěch dostavby Národního divadla Národ sobě (1880). Na odpočinek se uchýlil do Brandýsa nad Labem, kde předtím pracoval jako listovní úředník.

L: H. (V. Hálek), Literatura, in: Národní listy 4. 1. 1861; J. Malý, Kdykoliv k stolku přisednu..., in: Poutník od Otavy, 1861; J. Neruda, F. K. D., in: Humoristické listy 19. 2. 1881 (kde i podobizna); týž, Podobizny 1, 1951, s. 306–307; V. V. Zelený, Čerstvé rovy, in: Osvěta 11, 1881, č. 4, s. 362; F. K. D., in: Urbánkův věstník bibliografický, 1881, s. 51; F. Bačkovský, Přehled dějin písemnictví českého, 1898, s. 31, 111; KSN 3, s. 467; OSN 7, s. 913; MSN 2, s. 376; RSN 4, s. 272; LČL 1, s. 596.

Marcella Husová