DRAPALA Richard 20.8.1892-27.5.1948

Z Personal
Richard DRAPALA
Narození 20.8.1892
Místo narození Ostrava
Úmrtí 27.5.1948
Místo úmrtí Bonn (Německo)
Povolání 53- Historik
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 360
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84058

DRAPALA, Richard, * 20. 8. 1892 Ostrava, † 27. 5. 1948 Bonn (Německo), historik, archivář, žurnalista

Byl synem úředníka Severní dráhy Eduarda D. a Terezie, roz. Švejdové. 1912 maturoval na obchodní akademii ve Vídni. Po návratu do Moravské Ostravy pracoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu Ostravsko-karvinského revíru, kde byl pověřen vedením nově zřizovaného archivu. Usiloval o předání nejstarších městských písemností do muzea a budoval knihovnu.

Během první světové války bojoval na ruské frontě jako důstojník jezdectva. V Přerově 1918 uzavřel sňatek s Josefínou Pivnou z Kojetína a spolu vychovali dvě děti. Po návratu do Ostravy se stal zástupcem ředitele muzea. Archiv z muzea vyčlenil a osamostatnil jako městský archiv. Prvním městským archivářem byl však jmenován 1923 profesor a historicko-vlastivědný pracovník A. Adamus a D. musel muzeum opustit.

D. vystřídal několik zaměstnání. 1924–28 pracoval jako úředník ve Vítkovických železárnách a podílel se na oslavách stého výročí jejich založení. 1927–28 působil u strojírenské firmy Siemens-Schuckert ve Vídni. Patrně do 1936 se živil jako nezávislý historik, pak jako novinář v denících Neues Tagblatt (do 1938) a Mährisch-schlesische Landeszeitung (do 1945). Po vzniku protektorátu se stal členem rady pro městský archiv a muzeum, kronikářem Moravské Ostravy, referentem pro německou agendu vědecké knihovny, spolupracovníkem propagační kanceláře pro městský archiv a muzeum. Bez oficiálního jmenování vykonával až do nástupu J. Klitznera (1942) funkci ředitele městského archivu. Preferoval zaměření archivu na oblast průmyslového podnikání, v němž měly být shromážděny dokumenty k historii průmyslových závodů a dolů. Toho dosáhl 1940, kdy vládní komisař Moravské Ostravy E. Beier založil při archivu a muzeu Archiv für Bergbau- und Industriegeschichte im Ostrauer Kreis (Archiv pro dějiny průmyslu a dolování na Ostravsku) a D. jmenoval ředitelem. 1942 dostal k dispozici uvolněnou budovu chlapecké školy ve Vítkovicích, kam přestěhoval archiv a založil Bergbau- und Industrie Museum (Hornické a průmyslové muzeum). Do muzea soustředil exponáty z Vítkovických železáren, z hornického muzea revírního báňského úřadu a paleontologickou sbírku V. Šusty z muzea městského. Před příchodem Rudé armády ukryl exponáty na zámku v Paskově, odkud však zmizely. V dubnu 1945 uprchl do Německa. Usadil se ve Wedtlenstedtu poblíž Braunschweigu. Věnoval se dějinám hornictví. Byl pohřben v Bonnu, v městské čtvrti Beuel.

D. patřil k nejvýznamnějším historickovlastivědným pracovníkům Ostravska. Nashromáždil množství cenných dokumentů k dějinám průmyslu a hornictví na severní Moravě a ve Slezsku. V publikační činnosti zdůrazňoval historickou roli německého živlu v regionu, jeho pozdější práce poznamenaly antisemitismus a nacionální socialismus.

D: Sagen und Geschichten aus der Kohlenheimat, 1925; Die Entdeckung der Steinkohle zu Schles. Ostrau, 1927; Geschichte der Stadt Mährisch Ostrau, 1932; F. X. Riepl, der Industriepionier des Ostrau-Karwiner Revieres, Troppau – Leipzig 1932; Geschichte der Kirche und Pfarre St. Wenzel in Mähr. Ostrau, 1933; Juden in Ostrau, 1939; Führer durch Mähr. Ostrau und Umgebung, 1941; Wie der Gedanke zur Erbauung des Witkowitzer Eisenwerkes entstand, 1943.

L: R. D. 50 Jahre, in: Nordmährerland, 1942, s. 305–306; A. Suldovský a kol., 50 let Archivu města Ostravy, in: Ostrava, sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 6, 1973, s. 9–68; Slezsko 7, 1996, s. 23–24; B. Przybylová – J. Šerka, 75 let Archivu města Ostravy, 1998, passim; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 148–149.

P: Archiv města Ostravy, D. sbírka (rukopisy prací, dokumenty, výpisky a kopie dokumentů k dějinám průmyslu na Ostravsku); tamtéž fond Národní výbor města Ostravy (osobní spisy R. D.).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jozef Šerka