DRASCHE Anton 1.7.1826-23.8.1904

Z Personal
Anton DRASCHE
Narození 1.7.1826
Místo narození Lobendava u Šluknova
Úmrtí 23.8.1904
Místo úmrtí Bad Vöslau u Vídně (Rakousko)
Povolání

15- Lékaři

61- Pedagog

DRASCHE, Anton, * 1. 7. 1826 Lobendava u Šluknova, † 23. 8. 1904 Bad Vöslau u Vídně (Rakousko), lékař-internista, epidemiolog

Člen rodiny údajně vlámského původu, která přišla do Čech v polovině 17. století a na Šluknovsku zakládala soukenické manufaktury. Byl synem Josefa D., majitele továrny v saském Neustadtu. D. studoval medicínu v Praze (do 1848), Lipsku (1848/49) a Vídni (1849/52), mj. u E.M. Webera, C. E. Bocka, J. Škody, K. Rokitanského, J. Oppolzera a F. Schuha. 1853 byl ve Vídni promován po obhájení disertace o choleře. Začal jako sekundář vídeňské všeobecné nemocnice, 1854 vedl studia posluchačů vyslaných egyptským místokrálem, za epidemie cholery 1855 byl pověřen vedením prozatímního cholerového oddělení. Poté nepřijal nabídku primariátu v okrajovém vídeňském okrese a zůstal ve všeobecné nemocnici jako sekundář do 1866, mezitím se 1858 habilitoval pro speciální patologii a terapii vnitřních nemocí. Spolu s K. Patrubanem byl 1860–64 redaktorem časopisu Österreichische Zeitschrift für practische Heilkunde.

Za epidemie 1866 řídil cholerový špitál v III. vídeňském okrese. 1867–77 se jako primář v chudinské Rudolfově nemocnici věnoval především potírání nákaz cholerou a tyfem. 1874 zastupoval Rakousko na mezinárodní konferenci o choleře a na Pettenkoferovo doporučení byl jmenován mimořádným profesorem epidemiologie. Od 1878 byl primářem ve vídeňské všeobecné nemocnici, od 1880 členem nejvyšší zdravotní rady. 1883 zveřejnil studii vlivu desetiletého provozu vodovodu z horských pramenů na zdraví obyvatelstva Vídně. Od 1891 byl dvorním radou. 1894 se v laboratoři experimentálního patologa S. Strickera pokoušel nakazit se cholerou (o příčině v bakterii Vibrio cholerae pochyboval). Stal se autorem důkladných epidemiologických prací o choleře, tyfu, moru a chřipce, který do léčebné praxe zavedl strofantovou tinkturu jako kardiotonikum, byl vyznamenán mnohými zahraničními řády, členstvím Francouzské akademie a 1901 povýšením do rytířského stavu. Pochován byl na hřbitově v Bad Vöslau.

D: výběr: Über den Harnstoff-Beschlag der Haut und Schleimhäute im Cholera-Typhoide, Wien 1856; Die epidemische Cholera, Wien 1860; Vor schlag und Begründung einer in Wien baldigst abzuhaltenden internationalen Cholera-Conferenz, Wien 1873; Über den Einfluss der Hochquellenleitung auf die Salubrität der Bevölkerung Wiens, Wien 1883; Influenza, in: Wiener Medicinische Wochenschrift 40, 1890, č. 10, 12, 17; Prof. Dr. A. D. gesammelte Abhandlungen, Wien 1893 (s bibliografií); Ueber den gegenwärtigen Stand der bacillären Cholerafrage und ueber diesbezuegliche Selbstinfektionsversuche, Wien 1894; Bibliothek der gesammten medizinischen Wissenschaften für praktische Aerzte und Specialaerzte, 11 sv., suppl. a rejstřík, Wien 1894–1903 (editor).

L: nekrology: Wiener Medicinische Wochenschrift 54, 1904, sl. 1642, 1684; Wiener Medicinische Presse 45, 1904, sl. 1683; Wiener Klinische Wochenschrift 12, 1904, sl. 957; T. Puschmann, Die Medizin in Wien während der letzten 100 Jahre, Wien 1884, s. 234, 247, 308, 315; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Aerzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1885, s. 215; L. Eisenberg, Das geistige Wien 2, Wien 1893, s. 93; OSN 7, s. 931; OSND 2/1, s. 241; MSN 2, s. 380; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 417; Wiener Medicinische Wochenschrift 51, 1901, sl. 1937; L. Schönbauer, Das medizinische Wien, Berlin – Wien 1947, s. 241, 243, 351; ÖBL 1, s. 197n.; NDB 4, s. 102n.; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 149, 282, 313; World Who’s Who in Science from Antiquity to the Present, Chicago 1968, s. 1731; BL 1, s. 277; Czeike 2, s. 90; DBE 2, s. 608.

Pavel Čech