DRASTÍK František 8.4.1902-13.9.1984

Z Personal
František DRASTÍK
Narození 8.4.1902
Místo narození Grodziec u Bielska (Polsko)
Úmrtí 13.9.1984
Místo úmrtí Praha
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik

DRASTÍK, František, * 8. 4. 1902 Grodziec u Bielska (Polsko), † 13. 9. 1984 Praha, kovárenský odborník, pedagog

Narodil se v rodině zámeckého zahradníka, absolvoval reálku v nedalekém Těšíně. Po vzniku Československa 1918 se rodina přestěhovala do Plzně. 1919–23 studoval na strojnickém oddělení České státní průmyslové školy v Plzni, 1923–29 stroj ní obor na ČVUT. 1929–35 pracoval jako přejímací komisař strojírenských materiálů v norské společnosti Bureau Veritas. 1935–48 působil jako provozní inženýr a později vedoucí kovárny Poldiny hutě v Kladně. Tam zavedl náročnou technologii kování vrtulových listů pro letecké motory, uvedl do provozu zápustkovou kovárnu pro klikové hřídele na protiběžných bucharech a instaloval velké kovací lisy. 1946 obhájil doktorskou disertační práci Stanovení rázové práce a tlaků při zápustkovém kování. 1948 byl jmenován náměstkem podnikového ředitele Spojených oceláren (SONP) a 1950 se stal ředitelem exportu ušlechtilých ocelí Poldi SONP. Později se věnoval technickým problémům kovárenství. 1951 byl pověřen založením a vedením Ústavu pro výzkum a použití kovů v Praze. 1953 začal přednášet na Vysoké škole železniční v Praze jako vedoucí katedry nauky o materiálu a mechanické technologie. 1959 byl jmenován profesorem a 1955–59 vykonával funkci děkana strojní fakulty, 1961 přešel na stejný obor na Elektrotechnickou fakultu ČVUT Praha, kde zůstal až do odchodu na odpočinek (1970). Doktorát technických věd v oboru tváření kovů obhájil 1962. Byl dlouholetým členem zkušebních komisí státních závěrečných zkoušek na několika vysokých školách, komisí pro kandidátské a doktorské disertační práce. Působil v Technickém sboru kováren, poradním orgánu ministerstev. I po odchodu do důchodu se věnoval školení mladých vědeckých pracovníků a hojně publikoval monografie, učebnice a stati v odborných časopisech. Stal se auto rem patentů z oboru tváření kovů. 1969 byl oceněn diplomem Výzkumného ústavu dopravního, diplomem a zlatou medailí Státního výzkumného ústavu materiálu, 1975 bronzovou medailí ČVUT II. stupně.

D: výběr: Kovářská abeceda, 1952 (s B. Dobrovolným); Volba nástrojových ocelí, 1953; Volba konstrukčních ocelí pro vysoce namáhané stroje, 1953; Pece s rotující prstencovou nístějí pro ohřev ocelí, 1956; Automatické kovací linky v západním průmyslu, 1956; Vývoj tvářecích strojů používaných v kovárnách a lisovnách, 1957; Kovářské stroje a technologie kování, 1960; Pokroková kovářská technologie, 1961; Materiály pro stavbu automobilů a tepelné zpracování, 1961; Kovářství, 1961(3. vyd. 1971); Rozbory modelových zkoušek plastického tečení kovů, 1964; Volné ruční kování, 1967 (4. vyd. 1984); Výpočty v oboru kování a lisování, 1972; Plastometry a tvařitelnost kovů, 1977 (s J. Elfmarkem); Atlas použití kovů ve strojírenství, elektrotechnice a v chemickém průmyslu, 1980 (s A. Benešem – J. Průchou – B. Esterkou – L. Novákem); Strojní kování, 1986 (s J. Bolehovským); Význam hutnictví pro speciální obory strojního průmyslu, in: Hutnické listy 1, 1946–47, č. 10, s. 217–220; Určení rázové práce zápustkového bucharu, in: tamtéž 2, 1947, č. 3, s. 57–61; Kování a válcování ozubených kol, in: tamtéž 8, 1953, č. 8, s. 400–405; Jednoduchý způsob zkoušení oceli při prostorové napjatosti, in: tamtéž 16, 1961, č. 8, s. 581 až 582; Zkoušky kování ocelí za tepla na modelech ve zmenšeném měřítku, in: tamtéž 17, 1962, č. 9, s. 629–634; Účinnost kovadel, in: tamtéž 28, 1973, č. 4, s. 257–263; Vývoj a výhled kování zalomených hřídelů, in: Hutník 1963, č. 6, s. 288–292; Grafická výpočtová technika v provozu kováren, in: tamtéž 24, 1974, č. 11, s. 427–432; Materiál ozubených kol, in: Strojírenství 4, 1954, č. 4, s. 295–303; Směr rozvoje technologického tváření strojních součástí, in: tamtéž, č. 6, s. 444–448; Kování do uzavřených zápustek, in: tamtéž, č. 8, s. 593–596; Modelové zkoušky tečení plastického kovu, in: tamtéž 12, 1962, č. 8, s. 603–607; Základy a perspektivy kování velkými rychlostmi, in: tamtéž, č. 10, s. 750–756; Hydraulické lisy na zápustkové kování s dynamickými akumulátory energie, in: tamtéž 18, 1968, č. 5, s. 379–383; Eine Pendelpresse zum Bestimmen des Formänderungswiderstandes, in: Umformtechnik (Erfurt) 2, 1968; Die Ausbreitungsgeschwindigkeit plastischer Wellen bei der Hochgeschwindigkeitsumformung, in: Neue Hütte (Leipzig) 14, 1969, č. 6, s. 340–344.

L: A. Bolek, Za prof. ing. Dr. F. D., DrSc., in: Informační zpravodaj ČVUT 1984, s. 48–49; S. Drápal, K úmrtí prof. Ing. Dr. F. D., DrSc., in: Acta polytechnica 3, 1985, s. 5–6; B. Sommer, 100 let od narození profesora D., in: Kovárenství 12, 2002, č. 20, s. 41–43; Tomeš 1, s. 256.

P: Archiv ČVUT Praha, osobní pozůstalost.

Jan Hučka, Eva Boháčová