DRYÁK Alois 24.2.1872-6.6.1932

Z Personal
Alois DRYÁK
Narození 24.2.1872
Místo narození Olšany (č. o. Brandýsek) u Kladna
Úmrtí 6.6.1932
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 394
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45907

DRYÁK, Alois, * 24. 2. 1872 Olšany (č. o. Brandýsek) u Kladna, † 6. 6. 1932 Praha, architekt

Po maturitě na gymnáziu ve Slaném absolvoval 1889–95 dekorativní architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u F. Ohmanna. 1895–98 pokračoval ve studiu pozemního stavitelství na pražské ČVŠT. 1898–1903 učil na odborné škole zlatnické technické kreslení, 1903–13 byl profesorem technické kresby a deskriptivní geometrie ve speciálce uměleckého zpracování kovů a ve třídě modelování na Uměleckoprůmyslové škole, potom měl vlastní projekční kancelář. Po Ohmannovi převzal se spolužákem B. Bendelmayerem dokončení stavby hotelu Central (1899–1901). S ním dekoroval i ústřední palác na Výstavě architektury a inženýrství v Holešovicích (1898). Tam v Praze poprvé uplatnil prvky florální secese. Na začátku 20. století spolupracoval na monumentálních zakázkách sochaře S. Suchardy jako autor architektonického řešení (soutěž na fontánu před Rudolfinem, první soutěž na pomník F. Palackého, realizace 1912). Podle jeho návrhu vznikl podstavec Myslbekovy jezdecké sochy sv. Václava ve stylu geometrické secese. Projektoval obytné domy a školní budovy v Praze, kubizující Palác Rádio na Vinohradské třídě (1922–24) a Odborový dům na Perštýně (1920–22), budovy Československé tabákové režie, Poštovní unie a Státního nakladatelství. K funkcionalismu dospěl v projektech tiskárny Orbis na Slezské třídě (1927–28) a Tělovýchovného ústavu ve Vršovicích (1932–33). V návrhu školy v Opatovické ulici, uskutečněném až po smrti, D. užil konkávního prohybu, blízkého evropské avantgardě. Navrhl akademické náměstí za Právnickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně. Architektonicky připravil sokolská sletiště 1912 a 1920 a první Pražské vzorkové veletrhy (1920), byl autorem urbanistického řešení strahovského stadionu pro všesokolský slet 1932. Jeho švagrem byl architekt Bedřich Bendelmayer (1872–1932).

L: OSND 2/1, s. 265; MSN 2, s. 404; Toman 1, s. 177; Věstník Besedy na Ořechovce 5, zvl. č. 1. 7. 1932 (věnováno A. D.); R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1985, s. 53, 81, 222, 291, 441; NEČVU 1, s. 149; Architekti, s. 147–148.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera