DUŠKOVÁ Josefa ?6.3.1754-8.1.1824

Z Personal
Josefa DUŠKOVÁ
Narození 6.3.1754 (křest)
Místo narození Praha
Úmrtí 8.1.1824
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret

DUŠKOVÁ, Josefa (též DUSCHEK, roz. Hambacherová), * 6. 3. 1754 (křest) Praha, † 8. 1. 1824 Praha, zpěvačka

Dcera pražského lékárníka Antona Adama Hambachera byla pokřtěna jako Františka Josefa. Matka Marie Domenica Columba, roz. Weiserová, byla dcerou obchodníka a po tři roky starosty města Salcburku Ignaze Antona Weisera (1701 až 1785), který byl také dramatikem a libretistou prvního Mozartova dramatického díla Die Schuldigkeit des ersten Gebots. D. studovala zpěv a hru na klavír u F. X. Duška (1731 až 1799). Roku 1776 s ním uzavřela sňatek v pražském chrámu Matky Boží před Týnem (jedním ze svědků byl skladatel a varhaník J. F. N. Seger). Při návštěvě příbuzných v Salcburku v létě 1777 se manželé seznámili s W. A. Mozartem, který pro D. pohotově napsal recitativ a árii Ah, lo previdi (KV 272). Za klavírního doprovodu skladatele ji provedla v tzv. Tanzmeistersaalu domu Mozartových. 1784 zakoupila jako své letní sídlo za pražskými městskými branami usedlost Bertramku, kde býval hostem také Mozart. Tam pro ni 1787 napsal recitativ a árii Bella mia fiamma, addio (KV 528). K obdivovatelům pěvkyně patřil i Beethoven, který pro ni 1796 zkomponoval scénu a árii Ah perfido (op. 65). Během kariéry koncertní, oratorní a chrámové pěvkyně od 70. let 18. století do prvního desítiletí 19. století vystupovala na koncertech a akademiích v Praze, ve Vídni (s Mozartem 1786, s Beethovenem 1798), v Salcburku (1777, 1786), v Drážďanech (od 1785, 1789 také s Mozartem), ve Výmaru (1788), v Lipsku (1789 s Mozartem), ve Varšavě a v Berlíně. Její repertoár tvořily vedle árií Mozartových také árie z děl J. G. Naumanna (Amphion, Orpheus og Eurydike), F. D. Webera (König der Genien) ad. Na pražském koncertě v Nosticově divadle 1791 zpívala v programu blíže neurčené Mozartovo rondo s doprovodem obligátního basetového rohu (patrně rondo Vitelie Non più di fiori z opery La clemenza di Tito). Účinkovala rovněž 14. 12. 1791 v Rosetti-Röslerově Requiem, provedeném při smuteční slavnosti za Mozarta v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně. 1792 se podílela na koncertě sestaveném z částí Mozartovy opery Idomeneo v Nosticově divadle. Účastnila se i prvního pražského provedení Haydnova oratoria Stvoření (1803) a Händelova Mesiáše (1804). Disponovala dramatickým sopránem se silnými hlubokými tóny, snadno zvládala i velké intervalové skoky a rychlé koloratury. Dochovaný rozsáhlý pozůstalostní spis, obsahující mj. podrobný inventář jejího čtyřpokojového bytu s kuchyní, který obývala se služkou, a soupis knihovny dokládaly, že se jednalo o ženu nadprůměrného intelektu, ovládající několik jazyků, zajímající se i o zahraniční literaturu, včetně prací dramatických, historických i teologických. Umělecky činná byla i jako amatérská malířka, vlastnila sbírku olejomaleb, pastelů a rytin. Mylně se traduje, že zemřela v chudobě. (D. dokonce i v pokročilém věku půjčovala peníze za zástavy šperků.) Byla pohřbena s manželem na Malostranském hřbitově nedaleko Bertramky.

L: HS 1, s. 275; MGG 5, sl. 1708–1709; Grove 7, s. 760; Das Mozart-Lexikon, G. Gruber – J. Brügge (ed.), Laaber 2005, s. 187–188; „Duschek (Dussek) family“, in: The Cambridge Mozart Encyclopedia, C. Eisen and S. P. Keefe (ed.), Cambridge 2006, s. 151; J. F. Reichardt, Vertraute Briefe geschrieben auf einer Reise nach Wien und den Österreichischen Staaten zu Ende des Jahres 1808 und zu Anfang 1809, 1, Amsterdam 1810 (přetisk München 1915), 1, s. 94; Dlabač 1, s. 344–345; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters, 1885; P. Nettl, Mozart in Böhmen, 1938, s. 27–55; J. Patera, Bertramka v Praze. Mozartovo památné sídlo, 1948; O. E. Deutsch, Aus Schiedenhofens Tagebuch, in: Mozart-Jahrbuch 1957, Salzburg 1958, s. 15–24; T. Volek, Über den Ursprung von Mozarts Oper La clemenza di Tito, in: Mozart-Jahrbuch 1959, Salzburg 1960, s. 274 až 286; O. E. Deutsch, Mozart. Die Dokumente seines Lebens, Kassel 1961; J. H. Eibl, Mozart. Die Dokumente seines Lebens. Addenda und Corrigenda, Kassel 1978;M. Tarantová, Rodný dům Josefíny D. Příspěvek k historii domu v Praze I, čp. 603/15, in: Bertramka, 1969, č. 57, s. 1–8; A. Buchner, Johann Gottlieb Naumann a Josefina D., in: Bertramka 8, 1977, č. 2–3; J. Snížková, Ouvertura pro F. X. Duška, in: tamtéž 12 (33), 1981, č. 2; M. Poštolka, Dopisy J. D., in: Hudební věda 19, 1982, č. 2, s. 77–81; S. V. Klíma, Pěvecké umění J. D., in: tamtéž, s. 61–76; M. Flothius, Welche Arien sang Josepha Duschek am 26. April 1791?, in: Mitteilungen der Internationalen Stiftung Mozarteum 37, 1989, s. 81–82; T. Volek, Josefina D. a Salcburk, in: Hudební věda 31, 1994, č. 2, s. 123 až 134; H. Müller, Vystoupení J. D. 1785 v Drážďanech, in: Bertramka 25 (46) – 28 (49), 1994–1997; T. Volek, Josepha Duschek und Salzburg. Zur Arie „Ah, lo previdi“ KV 272 und ihrem Kontext, in: Mozart Studien 14, Tutzing 2005, s. 85–100;M. Jonášová, Die Abschrift der „Idomeneo“- Partitur in der Sammlung des Strahov-Kloster zu Prag, in: tamtéž s. 189 až 224; H. a R. Angermüller, Joachim Ferdinand von Schiedenhofen. Ein Freund der Mozarts. Die Tagebücher des Salzburger Hofrats, Bad Honnef 2006, s. 270–271; R. Angermüller, Bürgermeister Weiser und seine Enkelin Josepha Duschek in Salzburg, in: In signo Wolfgang Amadé Mozart, 17. Jahrgang, Juli 2007, Heft 29, s. 1–46.

P: M. Jonášová, Die Verlassenschaftsabhandlung von Josepha Duschek. Neue Funde zu ihrer Biographie, in: Böhmische Aspekte des Lebens und des Werkes von W. A.Mozart. Bericht über die Prager internationale Konferenz 27.–28. Oktober 2006, M. Jonášová und T. Volek (ed.), v tisku; táž, Josepha Duschek’s Schuldverschreibung von 3500 Gulden an Konstanze Mozart, in: Böhmische Aspekte des Lebens und des Werkes von W. A. Mozart, v tisku.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milada Jonášová