DUBISLAV Walter Ernst Otto 20.9.1895-17.9.1937

Z Personal
Walter Ernst Otto DUBISLAV
Narození 20.9.1895
Místo narození Berlín (Německo)
Úmrtí 17.9.1937
Místo úmrtí Praha
Povolání 56- Filozof

DUBISLAV, Walter Ernst Otto, * 20. 9. 1895 Berlín (Německo), † 17. 9. 1937 Praha, logik, filozof, teoretik vědy

Rod pocházel z Pomořan; otec Georg byl ředitelem Herderova reálného gymnázia v Berlíně-Charlottenburgu, matka Olga dcerou statkáře Otto Buchholtze v Neuhofu u Toruně. D. studoval od 1914 na Göttingenské univerzitě matematiku u E. G. H. Landaua a D. Hilberta, silně ovlivňován hlavou tzv. nové friesovské školy, filozofem L. Nelsonem. Jako dobrovolník bojoval na ruské frontě, později byl jako poručík v Řecku internován. Od 1919 opět studoval v Berlíně hlavně filozofii, 1922 promoval.

V četných pojednáních zejména k logickým a filozoficko-matematickým otázkám dbal na přesnou formulaci problémů. Pod vlivem Aristotela, B. Bolzana a G. Fregeho polemizoval s Kantem, G. Simmelem a L. Nelsonem. Bolzanovi a J. F. Friesovi věnoval několik studií. Ovlivněn Bolzanovým Vědoslovím usiloval o logické a vědecko-teoretické založení matematiky a fyziky. Trvalý význam mu zajistily především průkopnické příspěvky k teorii definice. Podle svých plánů sestavil a s K. W. Claubergem vydal Systematisches Wörterbuch der Philosophie. V práci Naturphilosophie zastával umírněný fyzikální pozitivismus a ukázal meze konvencionalismu. 1927 založil s H. Reichenbachem a K. Grellingem berlínskou Společnost pro empirickou (později vědeckou) filozofii jako další středisko neopozitivismu, čili logického empirismu vedle Vídeňského kroužku, které společně uspořádaly kongresy o filozofii vědy (první 1929 v Praze) a 1930 převzaly časopis Annalen der Philosophie jako oficiální orgán tzv. školy logického empirismu pod názvem Erkenntnis.

D. se 1928 habilitoval na berlínské technice, byl jmenován soukromým docentem a 1931 mimořádným profesorem filozofie matematiky a přírodních věd. Po Reichenbachově odchodu do exilu 1933 se vedle Grellinga stal vůdčí osobností Společnosti. Ovzduší nástupu nacismu k moci však probudilo jeho duševní poruchu. 1935 byl zatčen pro ublížení na těle, po propuštění emigroval ovdovělý a bezdětný 1936 do Prahy, kde 1937 zabil svou přítelkyni a později i sebe. V Praze byl také pohřben.

D: Beiträge zur Lehre von der Definition und vom Beweis vom Standpunkt der mathematischen Logik aus, 1922 (disertace); Systematisches Wörterbuch der Philosophie, Leipzig 1923 (s K. W. Claubergem); Über das Verhältnis der Logik zur Mathematik, Annalen der Philosophie und philosophischen Kritik 5 (6/7), 1926, s. 193n.; Über die Definition, 1. Berlin 1926; Über die sogenannten analytischen und synthetischen Urteile, Berlin 1926; Die Friessche Lehre von der Begründung: Darstellung und Kritik, Dömitz 1926; Zur Lehre von den sog. schöpferischen Definitionen, Fulda 1928; Über den sogenannten Gegenstand in der Mathematik, in: Jahresbericht der Deutschen Mathematiker-Vereinigung 37, Leipzig 1928, s. 27n.; Zur Methodenlehre des Kritizismus, Langensalza 1929; Bolzano als Vorläufer der mathematischen Logik, in: Philosophisches Jahrbuch der Görres-Gesellschaft 44, 1931, s. 448n.; Die Philosophie der Mathematik in der Gegenwart, in: Philosophische Forschungsberichte 13, Berlin 1932; Naturphilosophie, in: Philosophische Grundrisse 2, Berlin 1933; Zur Unbegründbarkeit der Forderungssätze, in: Theoria 3, 1937, s. 330n.

L: K. Grelling, Bemerkungen zu D.s „Die Definition“, in: Erkenntnis 3, 1932/1933, s. 189n.; R. Carnap, D. W., Die Philosophie der Mathematik in der Gegenwart, in: tamtéž 4, 1934, s. 64n.; týž, D. W., Naturphilosophie, in: tamtéž 5, 1935, s. 287n.; NDB 4, 1959, s. 145; A. Kamlah, Die Vertreibung von Philosophen durch den Nationalsozialismus, in: Bremer Philosophica 1996 (5), s. 4; N. Rescher, The Berlin School of Logical Empiricism and Its Legacy, in: Erkenntnis 64 (3), 2006, s. 281n.; L. M. Surhone – M. T. Timpledon – S. F. Marseken, W. D., Beau Bassin 2010.

Rüdiger Thiele