DUBSKÝ Bedřich 10.7.1880-9.2.1957

Z Personal
Bedřich DUBSKÝ
Narození 10.7.1880
Místo narození Komárov u Bechyně
Úmrtí 9.2.1957
Místo úmrtí Písek
Povolání 52- Archeolog
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 407

DUBSKÝ, Bedřich, * 10. 7. 1880 Komárov u Bechyně, † 9. 2. 1957 Písek, pedagog, archeolog

Syn učitele Františka D. a Rozálie, roz. Komzákové. Bratr filologa a překladatele Oty D. (1886–1956). Absolvoval učitelský ústav v Soběslavi (1895–99), poté učil na obecných školách Strakonicka (Cehnice, Podsrp, Paračov aj.), 1924–37 byl řídícím učitelem v Řepici u Strakonic. Na odpočinku žil od 1938 v Čejeticích, od 1945 v Písku, kde až do smrti spravoval archeologické sbírky muzea. Zajímal se nejprve o numismatiku, v archeologii, v níž časem dosáhl na svoji dobu neobyčejné profesionální úrovně, začínal 1910 slovanskými sídlišti na Strakonicku. Za svoji činnost byl jmenován korespondentem státní památkové péče ve Vídni, později jednatelem Archeologické komise ČAVU a po 1919 nově zřízeného Státního archeologického ústavu v Praze pro okresy Písek, Strakonice, Blatná a Sušice. Především na Písecku a Strakonicku zjistil, zkoumal a zveřejnil četné mohyly pravěké i slovanské, hradiště (Věnec 1923, Němětice u Strakonic a Hradiště u Písku 1925, Sedlo 1933, na Písecku pak Budy, Vrcovice), ploché žárové hroby starší doby železné. Objevil jihočeské germánské osídlení doby římské (významné pohřebiště u Přešťovic 1928, výzkum 1932–34), doklady pravěkého rýžování zlata (Modlešovice 1940, mohyly u Těšínova 1941–44) a zejména sídelní areál starší a střední doby kamenné u Putimi a Ražic (1936 až 1955). V životním díle 1949 revidoval dosavadní názory na jihočeský pravěk. Jeho nálezy byly uloženy v jihočeských muzeích a v pražském Národním muzeu. 1970 mu odhalili pomník v Čejeticích.

D: výběr: Gallská kultura v jižních Čechách, in: PA 27, 1915, s. 47–48; Předhistorie Strakonicka, 1921; Hradiště Věnec u Lčovic, in: PA 33, 1923, s. 318–325; Českobudějovicko v době prehistorické, 1926; O původu hradišť v Pootaví, in: PA 35, 1926, s. 232–235; Slovanský kmen na střední Otavě, 1928; Ploché žárové hroby u Přešťovic na Strakonicku, in: PA 36, 1928, s. 280–282; La Tène jižních Čech, 1932; Hradiště Sedlo u Sušice, in: PA 39, 1933, s. 38–44; Jihozápadní Čechy v době římské. I.–V. století po Kr., 1937; Paleolitická stanice u Ražic na Písecku, in: PA 41, 1936–38, s. 108–110; Únětická kultura v jižních Čechách, in: tamtéž 42, 1939–46, s. 29–33; K počátkům mohylové kultury v jižních Čechách, in: tamtéž, s. 147–149; Pravěk jižních Čech, 1949; Jižní Čechy v mladší době bronzové, in: tamtéž 45, 1954, s. 383–387; Raně laténská osada u Dobevi, in: tamtéž 47, 1956, s. 42–51.

L: J. Michálek, B. D-mu, 1971; J. Fröhlich, Ze života archeologa B. D., in: Prácheňské muzeum v Písku – Zpráva o činnosti za 1992, 1993, s. 32 až 36; MSN 2, s. 414; ČBS, s. 121; Kutnar, s. 259–260; Sklenář, s. 148 až 149 (s bibliografií); J. Michálek, Před 50 lety zemřel ... B. D., in: Výběr 44, 2007, s. 247n.; R. Turek, Za B. D., in: ČNM (spol.) 126, 1957, s. 80 až 81 (s výběrem bibliografie).

P: osobní pozůstalost in: Prácheňské muzeum, Písek; Jihočeské muzeum, České Budějovice; SOA Třeboň, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Hlavatce, kniha 5, s. 92.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Sklenář