DUDA Josef 9.8.1905-7.12.1977

Z Personal
Josef DUDA
Narození 9.8.1905
Místo narození Praha
Úmrtí 7.12.1977
Místo úmrtí Prostějov
Povolání 45- Voják nebo partyzán

DUDA, Josef, * 9. 8. 1905 Praha, † 7. 12. 1977 Prostějov, důstojník, účastník 2. odboje

Narodil se v rodině šikovatele rakousko-uherské armády a aktivního sokolského funkcionáře Jana D. a Marie, roz. Selixové. Po maturitě na pražské reálce nastoupil 1923 do Vojenské akademie v Hranicích, kterou ukončil jako poručík dělostřelectva 1925. Po krátké službě u dělostřeleckého pluku 111 v Košicích byl 1928 převelen k letectvu, kde 1929–30 absolvoval výcvik ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově, odkud nastoupil k leteckému pluku 2 v Olomouci. 1933 se vrátil do Prostějova jako instruktor létání. 1935 byl převelen k leteckému pluku 3 ve Vajnorech, rok nato se stal velitelem letky v Piešťanech.

Po okupaci českých zemí odešel počátkem června 1939 do exilu do Polska, odkud po dvou týdnech odplul do Francie a vstoupil do cizinecké legie. Po vypuknutí války sloužil v řadách francouzského letectva na základně v Chartres. Bojové nasazení u legendární francouzské perutě La Fayette GCh II/5 mu přineslo první úspěchy, dva jisté a jeden pravděpodobný sestřel nepřátelských letounů. Po pádu Francie přeletěl do severní Afriky, odkud se lodí přes Gibraltar dostal počátkem srpna do Anglie, kde byl přijat 16. 8. 1940 do RAF a po přecvičení na britské letouny byl jako Pilot Officer zařazen k 312. československé stíhací peruti, s níž se zapojil do letecké bitvy o Británii. Od listopadu 1940 působil u 4. pomocné přepravní jednotky v Kemble a od února 1941 u 55. operačního výcvikového střediska. 22. 6. 1942 přebral (již v hodnosti Wing Commander) funkci velitele Československé náhradní a výcvikové jednotky v St. Athanu, rok poté byl pře místěn k Inspektorátu československého letectva v Londýně, kde se stal styčným důstojníkem u britského velení stíhacího letectva.

Po osvobození se vrátil (17. 5. 1945) do vlasti a byl ustanoven velitelem Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. 1947 se oženil s Danou Silnou. Po komunistickém převratu byl perzekvován, již 3. 3. 1948 zbaven funkce, koncem dubna zproštěn aktivní vojenské služby, následovalo zbavení vojenské hodnosti plukovníka letectva a vystěhování z bytu. Pracoval pak jako dělník v kovovýrobě a později jako řidič. 1955 se rozvedl a do konce života zůstal v osamění. Za válečnou činnost obdržel řadu československých i zahraničních vyznamenání (francouzský Croix de Guerre, Československý válečný kříž 1939, medaile Za zásluhy I. stupně, medaile Za chrabrost, britský řád C.B.E. ad.). 1990 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti generálmajora letectva in memoriam.

L: J. Váňa – J. Sigmund – E. Padior, Příslušníci československého letectva v RAF, 1999, s. 31; Tomeš 1, s. 264; Válečná ohlédnutí. J. D., 1995; Z.M. Duda, Velitel stíhacího letectva, 1994; ČBS, s. 121.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček