DUNDR Josef Alexander 1.4.1802-14.9.1874

Z Personal
Josef Alexander DUNDR
Narození 1.4.1802
Místo narození Nové Strašecí
Úmrtí 14.9.1874
Místo úmrtí Nové Strašecí
Povolání

61- Pedagog 70- Knihovník nebo pracovník informatiky

64- Překladatel

DUNDR, Josef Alexander (též DUNDER), * 1. 4. 1802 Nové Strašecí, † 14. 9. 1874 Nové Strašecí, knihovník, literát, pedagog

Narodil se v početné rodině krejčího Víta D. původem z Rynholce a Josefy, roz. Čermákové. Bratr Václav Jiří (1811–1872) vynikl jako literát a slavista. Vzdělání získal D. v týnské škole v Praze, studia techniky záhy ukončil a nastoupil nejprve jako podučitel v Praze (1821–25), později v Hlinsku (1826–30). Po neúspěšných pokusech zakotvit v Praze či Vídni začal 1834 pracovat jako magistrátní kancelista v Blovicích. Přičiněním V. Hanky, jehož pokládal za svůj vzor, 1842 přešel jako knihovník do Muzea v Praze, zároveň opisoval dokumenty pro F. Palackého. Podílel se na přestěhování muzea do nové budovy Na Příkopech (1847), kde získal i byt, a na nové katalogizaci knihovny, měl též na starosti její studovnu. Postupně se stával podivínem, k tomu přispěla jeho povaha a (podle svědectví A. Friče, který zachoval i jediný D. portrét) i sklon k opilství. V některých básních ho karikoval K. Havlíček Borovský.

Po Hankově smrti (1861) byl v neustálých sporech s jeho nástupcem A. J. Vrťátkem. Do penze musel odejít 1874, jmění věnoval Matici české a vrátil se do rodiště. Pohřben byl na hřbitově u sv. Isidora, při jeho likvidaci byl hrob D. i bratra Václava zrušen (zachoval se jen náhrobek dalšího bratra Víta, starosty v Novém Strašecí).

D. pilně publikoval, jeho ambice ale byly větší než kvalita uveřejněných prací. Zejména v učitelských letech otiskoval drobnější texty z přírodovědy, češtiny, stavitelství a zemědělství. Jeho první geografické práce, Průvodce po Čechách (1822) a Zeměpis Království českého (1823), kompilačně shrnuly faktografické údaje. Zejména v Časopise Českého musea otiskoval drobnější místopisné práce, a to i nejvýznamnější, Rozhraní mezi Čechy a Němci v Čechách (1843). Pokoušel se o sestavení české topografie, jejíž faktografická závislost na Sommerově obdobném díle byla natolik výrazná, že vyšel pouze první díl (Království České, statisticky-polohopisně popsané od J. A. Dundra. I. díl, Kraj Plzeňský, 1845) a i ten byl kritizován, zejména K. V. Zapem a J. Malým, mj. i pro užívání svérázných českých názvů (např. Marinčany pro Mariánské Lázně). Menší práce věnoval i rodišti.

L: OSN 8, s. 187; MSN 2, s. 436; KSN 3, s. 543; J. Černý, Život podivínského vlastence J. A. D. (1802–1874), in: Rakovnický sborník historický 3, 2002, s. 62–94 (kde soupis a rozbor díla); R. Švandrlík, Marinčany nebo Mariánské Lázně, in: www.hamelika.cz; J. Martínek, Geografové v českých zemích 1800–1945 (biografický slovník), 2008, s. 80–81.

P: Archiv NM Praha (zejména topografické práce); LA PNP Praha; SOA Praha, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Nové Strašecí, sv. 7, s. 81.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek