DURYCH Bohuslav 7.9.1896-26.7.1969

Z Personal
Bohuslav DURYCH
Narození 7.9.1896
Místo narození Pardubice
Úmrtí 26.7.1969
Místo úmrtí Praha
Povolání 64- Překladatel
67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 437-438

DURYCH, Bohuslav, * 7. 9. 1896 Pardubice, † 26. 7. 1969 Praha, překladatel, vydavatel bibliofilií

Pocházel ze starobylého původně turnovského rodu brusiče kamenů. Byl synem novináře Václava Josefa Věnceslava D. (1863–1897) z druhého manželství, nevlastním bratrem básníka a překladatele Václava D. (1885–1912) a spisovatele Jaroslava D. (1886–1962). Studoval 1910–11 na reálce v rodišti, poté přijal úřednické místo v cukrovaru. 1916 narukoval na italskou frontu, pak byl převelen na frontu východní, kde padl do zajetí Rusům. Pracoval manuálně na francouzském vyslanectví a rovněž překládal z ruštiny, francouzštiny a z angličtiny. Onemocněl tuberkulózou a po léčení v Samaře se vrátil na jaře 1919 do rodiště. Odtud se přestěhoval s bratrem Jaroslavem do Přerova. Pracoval jako soudní oficiál v Olomouci a od 1920 jako civilní zaměstnanec-účetní v přerovských vojenských skladech, od 1937 v podobných zařízeních v Olomouci. 1939 se usadil v Praze, kde se stal 1940 úředníkem ministerstva průmyslu a po 1945 zahraničního obchodu. 1949 odešel do výslužby a příležitostně pro ministerstvo překládal hlavně z ruštiny. Od 1956 trpěl vážnými zdravotními problémy způsobenými následky cévní mozkové příhody, oslepl.

D. psal a otiskoval fejetony a vzpomínky mj. na pobyt v Rusku v novinách a v časopisech (např. Index, Rozhledy, Moravský večerník a Národní politika), dále recenze o knihách v olomouckém deníku Našinec, kde rovněž publikoval na pokračování dva překlady (A. Stifter, Starý mládenec, 1939; F. Herwig, Ponížení, 1940). Používal šifru B. D. Prosadil se hlavně jako překladatel německé, anglické a ruské beletrie. K D. oblíbeným autorům patřil A. Stifter. S literární činností souvisely jeho knihomilské zájmy a bibliofilské působení ve Skupině moravských knihomilů. Do jejího časopisu Bibliofil od 1933 přispíval. Knižní překlady vznikaly často pro vlastní edici Delfín, kterou založil v Přerově (1929–35). Kvůli vydávání bibliofilských tisků se později spojil s Vlastimilem Vokolkem v Pardubicích (1935–39), knihtiskařem, nakladatelem a spolu vydavatelem edice. 1947–49 sám tiskl na ručním lisu drobné bibliofilie (např. P. Claudel, Podobenství o Animu a Animě, 1948). Byl známý jako milovník i znalec umění a měl cit pro typografii. Dožil a byl pohřben v Praze-Bubenči.

D: překlady z angličtiny: F. Herwig, Svatý Šebestián z Weddingu. Legenda, 1935 (B. D. i vydal); H. H. Jacksonová, Ramona. Román z kalifornského života, 1939; táž, Majella. Román z kalifornského života, 1940; z němčiny: A. Stifter, Obrázky, 1940; týž, Tichý hlas, 1942; P. Groggerová, Podobenství o tkadleně, 1940; táž, Legenda o loupežnících, 1942; táž, Legenda o matce, 1942; J. Kirschweng, Putování věrných, 1941; J. von Eichendorff, Mramorová socha a jiné novely, 1944 (s M. Durychovou); z ruštiny: M. M. Prišvin, Žen-šen, kořen života, 1938; ze španělštiny: J. Balmes, Protestantismus a katolicismus v jejich poměru k evropské civilizaci, 1948; tisk: J. Durych, Výstražné slovo k českým básníkům, 1919; týž, Čert a cikánka, 1927 (bibliofilie); týž, Panenky, 1928; týž, Eva, 1928; Účastníkům první schůzky moravských bibliofilů v Olomouci 17. 5. 1928 věnuje B. D., 1928 (bibliofilie); J. Durych, Té nejkrásnější, 1929 (bibliofilie); týž, Cesta umění, 1929; F. Odvalil, Putování sv. Mikuláše, 1929; A. Hála, Dřevoryty, 1929; F. L. Čelakovský, Toman a lesní panna, 1929 (s kol.); H. Watzlik, Tři prosy, 1930; W. H. Hudson, El Ombú, 1930 (obálka a frontispice od Toyen); B. Štorm, Báječná zvířata, obludy a nestvůry, 1935 (s O. F. Bablerem); F. Villon, [Dvě] balady ke chvále Panny Marie [1936] (s V. Vokolkem); A. Leonettiová, Ve svátek svatého Cyrila a Metoděje. Pro účastníky IX. schůzky moravských knihomilů o svatodušních svátcích L. P. 1937 ve Valašském Meziříčí..., 1937; J. Durych, Lotr na pravici. Oratorium o dvou dílech, 1937 (s V. Vokolkem); P. Claudel, Píseň Epifanie, 1938 (s týmž); Z. Řezníček, Samoty, 1939 (s týmž); H. W. Longfellow, Staré hodiny, 1948; Jacopone da Todi, Stabat Mater. Dvě sekvence, 1948; T. de Cellano, Soudný den, 1948; A. S. Puškin, Měděný jezdec. Petrohradská povídka, 1948.

L: LČL 1, s. 621–622; O. F. B. (=Babler), Za B. D., in: Obroda (Praha) 24. 9. 1969, s. 3–4; B. Ladová, Vlastimil Vokolek, tiskař a nakladatel, in: Strahovská knihovna. Sborník Památníku národního písemnictví 8, 1973, s. 149–173 (zvl. s. 156); www.obecprekladatelu.cz/D/DurychBohuslav.htm.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslava Novotná, Gustav Novotný