DVOŘÁK Arnošt 5.5.1904-28.8.1982

Z Personal
Arnošt DVOŘÁK
Narození 5.5.1904
Místo narození Telč
Úmrtí 28.8.1982
Místo úmrtí Praha
Povolání 11- Geolog

DVOŘÁK, Arnošt, * 5. 5. 1904 Telč, † 28. 8. 1982 Praha, inženýrský geolog, geofyzik

Během studií na Vysoké škole stavebního inženýrství ČVUT v Praze působil jako demonstrátor u R. Kettnera a psal o stopách po dobývání zlata u Štěchovic, na které se z Kettnerova podnětu a s podporou Masarykovy akademie práce zaměřil. Absolvoval 1928, poté pracoval jako stavbyvedoucí a projektant. Zpočátku se zabýval statikou staveb a betonovými konstrukcemi, poté otázkami inženýrsko-geologického průzkumu, zakládání staveb a geotechniky a aplikací seizmologie ve stavebnictví. Na základě práce Význam zemětřesení v Československu pro výpočty stavebních konstrukcí získal 1935 doktorát technických věd. K problému odolnosti staveb proti zemětřesení se vracel po celý život. Ve 30. letech spolupracoval s Q. Zárubou- Pfeffermannem, mj. na projektech přehrady na Vltavě u Štěchovic a mostu přes Chrudimku v Pardubicích. Od 1948 působil v n. p. Stavoprojekt, kde bylo založeno specializované pracoviště pro inženýrskou geologii. D. se věnoval geotechnickým problémům (např. příprava staveniště pro slapskou přehradu). Při reorganizaci v polovině 50. let přešel do n. p. Geologický průzkum Praha (později Geoindustria) jako vedoucí oddělení pro zakládání staveb. Pracoval až do konce života, naposledy v n. p. Stavební geologie Praha, kde se podílel na významných stavbách, např. pražském metru a jaderných elektrárnách.

Průkopnický význam měly D. práce v aplikované geofyzice, zejména v jejím využití pro stavebnictví. Poprvé použil seizmické metody při průzkumu staveniště pro vodní dílo Slapy. Prováděl dynamické zkoušky základových půd, vyšetřování vlivů seizmických dějů vyvolaných člověkem, technických otřesů, na stavební konstrukce v okolní zástavbě (např. komorové odstřely v lomech, trhací práce při ražbě v dolech, při výstavbě metra nebo demolicích). 1958 vydal Mapu seismických oblastí a hlavních zemětřesení pozorovaných v ČSR v období 1756–1956, jako podklad ke stanovení seizmického rizika. 1958 získal titul CSc., 1980 doktorát věd (DrSc.). V 60. letech se věnoval neotektonickým pohybům zemské kůry, jako geotechnik vybudoval pracoviště pro terénní zkoušky mechanických vlastností hornin, do praxe zavedl penetrační zkoušky.

V 50. a 60. letech působil v Indii, Afghánistánu, Rakousku a Jugoslávii jako expert inženýrské geologie a zakládání staveb. 1959 byl členem týmu československých pracovníků ve stavebnictví a energetice, kteří v provincii Jün-nan v jižní Číně posuzovali možnosti hydroenergetické výstavby v komplikovaném horském reliéfu s hlubokými údolími, krasem a silnou seizmicitou. 1956 a 1964 podnikl studijní cesty do Polska, 1958 do sovětské střední Asie (okolí Taškentu, pohoří Ťanšan), 1970 do NDR. Od 1955 externě přednášel na ČVUT a na Vysoké škole dopravní v Žilině, kde se 1980 habilitoval. Byl hlavním autorem pěti československých státních norem z inženýrsko-geologického průzkumu, geotechniky a zakládání staveb. 1955–82 vypracoval 64 zpráv a posudků (uloženo v Geofondu Praha). Týkaly se většinou seizmických účinků trhacích prací a ochrany před nimi (výstavba v Praze, ražba metra, přestavba Žižkova, demolice, vibrace způsobené městskou dopravou). Dále zkoumal mechanické vlastnosti hornin vystavených dynamickému zatížení v základech velkých staveb (Kaučuk v Kralupech nad Vltavou, chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany), stabilitu svahů u dopravních staveb. Jednotlivé zprávy věnoval inženýrsko-geologickému průzkumu staveb v Domažlicích, Litvínově, Plzni, mostu přes Vltavu u Zvíkova.

D: O starých zlatokopných pracích u Štěchovic, in: Věstník Státního geologického Ústavu ČSR 2, 1926, č. 3, s. 91–96; Porovnání přehradních míst na Vltavě nad Štěchovicemi se stanoviska geologického, in: Časopis československých inženýrů 40, 1932, s. 18–23 (s Q. Zárubou-Pfeffermannem); Stavby v poddolovaném území, in: Stavitelské listy 33, 1937, č. 14, s. 169–172; č. 15, s. 184–187; Význam zemětřesení v Československu pro výpočty stavebních konstrukcí, in: Zprávy Veřejné služby technické 19, 1937, č. 26, s. 552–556; č. 28, s. 586–593; Využití mechanických kmitů pro výzkum půdy, in: Technický obzor 55, 1947, č. 1, s. 2–7 a 27–32; Dynamické zkoušky základové půdy, in: Inženýrské stavby 5, 1957, s. 232– 238; Měření otřesů při výbuchu trhavin, in: Geofysikální sborník, 1956 (vyd. 1957), s. 543–557; K zemětřesnému ohrožení staveb v Československu (s A. Zátopkem), in: tamtéž, 1957 (vyd. 1958), s. 619–631; Inženýrsko- geologické průzkumy v Jün-nanu, in: Geologický průzkum 1, 1959, č. 9, s. 281–284; Aktivní tektonické zóny, in: Čas. Mineral. Geol. 8, 1963, s. 233–243; Influence of separation planes on the shear strenght of rock masses, in: Proceedings of the Geotechnical Conference, Oslo 1967, 1, s. 271–274; Über felsmechanische Untersuchungen für den Talsperrenbau, in: Bergakademie (Leipzig) 22, 1970, č. 4, s. 211–215; Dynamic stability of rock slopes, in: Rock mechanics in Czechoslovakia, 1983, s. 25 až 29.

L: V. Roth, K šedesátinám inž. dr. A. D., in: Čas. Mineral. Geol. 9, 1964, č. 3, s. 366; J. Pašek, Zemřel doc. Ing. A. D., DrSc., in: tamtéž 28, 1983, č. 1, s. 108–109; J. Kremerová, Soupis personálních bibliografií a biografií českých a slovenských geologů, 1989, s. 31 (kde další literatura).

Pavel Vlašímský