DVOŘÁK Karel 26.3.1911-13.5.1988

Z Personal
Karel DVOŘÁK
Narození 26.3.1911
Místo narození Rynholec u Nového Strašecí
Úmrtí 13.5.1988
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 484-485

DVOŘÁK, Karel, * 26. 3. 1911 Rynholec u Nového Strašecí, † 13. 5. 1988 Praha, žurnalista, spisovatel

Maturoval 1929 na střední reálné škole v Pardubicích. Odešel do Prahy na Fakultu zemědělského inženýrství ČVUT. Současně se od 30. let uplatňoval i literárně. Časopisecky debutoval verši ve Studentském časopise a v Lumíru, básničky tiskl v Halasem redigovaném týdeníku Čteme a v Lidových novinách, publikoval jako divadelní a externí recenzent také v Národní práci. Psal odborné články a studie o loutkářském divadelnictví a uplatňoval se jako autor scénických her pro mládež Měsíční světlo (1936), Princezna Jarmila (1937), Kabaret loutek (1938). Z univerzity musel 1939 před závěrečnými zkouškami odejít kvůli otcově těžkému onemocnění a jeho následné nezaměstnanosti. Vrátil se do rodiště, za protektorátu se živil jako poštovní pomocník na ředitelství pošt v Pardubicích. 1941 se nepříliš úspěšně pokusil o básnickou tvorbu sbírkou veršů inspirovaných povětšinou malířskými a sochařskými díly V kameni vepsáno, kterou vydal nákladem pardubického M. Bízka. Současně se účastnil místního divadelního života. 1941 debutoval na jevišti Horáckého divadla v Jihlavě konverzační komedií Anonym v režii A. Kurše. Několik let pracoval jako ochotnický režisér a organizační pracovník, z té doby pocházejí vesnická hra Přehrada (1944), úprava Klicperových Běloušů a přebásněná Goldoniho hra Krásná hospodská pod názvem Povyk kolem Mirandolíny. Stal se intendantem pardubického Východočeského divadla, které 1944 uvedlo jeho lyrickou komedii Růže a déšť. 1945 adaptoval se Z. Vavříkem Tylovu hru Kutnohorští havíři. Od května 1945 vedl filiální redakci deníku Práce v Pardubicích. 1947 napsal pro mládež Pohádku o rybce-štičce, 1948 uvedlo divadlo v Liberci veršovaný milostný historický příběh Dornička Masopustnice, 1947 vydal knížku Deset na smrt otcovu (sic!). Pak odešel do Prahy, kde byl od 1948 zaměstnán převážně jako divadelní a filmový recenzent v kulturní rubrice listu Práce a současně 1948–49 působil jako dramaturg Severočeského divadla v Liberci i jeho divadelního Studia mladých, známého později jako agitační zájezdový soubor Modrá halena. Pro soubor psal programová pásma a budovatelské hry. Budovatelskou tematiku poplatnou ideologii zpracovával v dílech o mladých lidech ze staveb, továren a vesnic Člověk Zaňka (1949), Boženka přijede (1949 premiéra), Svatba s delegátkou (1952 i premiéra), Na široké frontě (1952). Od 1952 se věnoval hlavně publicistice a fejetonu, tiskl v Literárních novinách, Rudém právu, Večerní Praze, Zemědělských novinách a řadě časopisů, sborníků a magazínů (Dikobraz, Československý voják, Čtenář, Květy, Červený květ) i v některých polských a sovětských časopisech. Psal studie pro časopisy Fotografie a Československá fotografie, ale i pro fotografické publikace a ročenky. Několikrát navštívil Sovětský svaz včetně Střední Asie, Nizozemsko, Maďarsko, Rakousko. 1954–67 působil v Literárních novinách, redigoval Magazín Literárních novin 1961 a humoristický občasník Trn 1966 až 1967. Poté byl 1967–70 redaktorem a vedoucím oddělení vnitřních informací v Zemědělských novinách. Spolupracoval s rozhlasem, pro nějž psal rozhlasové hry (Žebřík, 1965, Veřejná záležitost, 1967). Publikoval pod pseudonymy Jana Dvořáková, kadek, Kadet a šiframi dv., dvk. Věnoval se intenzivněji próze na pomezí vzpomínkové beletrie (vyprávění o těžkém životě venkovanů Svatbické povídačky, 1961) a publicistiky (beletristická kronika Pardubic Město v městě zrozené, 1962). Vytvářel rovněž slovní doprovody k obrazovým publikacím Pražské jaro (text k publikaci M. Peterky, 1964), Pardubice (text ke knize S. Pravce, 1966). Do důchodu odešel 1971, dožil v Praze-Podolí.

L: O. Pospíšil, Spisovatelé beletristé Pardubic a pardubického kraje, 1941, Dodatky, s. 6; Literární noviny 10, 1961, č. 12, s. 12; J. Kunc, Česká literární bibliografie 1945–63, 1, 1963, s. 83, 90, 202, 379, 532; R. Havel – – J. Opelík a kol., Slovník českých spisovatelů, 1964, s. 87; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 521; LČL 1, s. 636 až 637; 3/2, s. 1403.

P: Biografický archiv ÚČL Praha (kde opis listu z evidence úmrtí).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová