DVOŘÁK Karel 28.5.1913-9.6.1989

Z Personal
Karel DVOŘÁK
Narození 28.5.1913
Místo narození Olomouc
Úmrtí 9.6.1989
Místo úmrtí Praha
Povolání

65- Literární historik, kritik nebo teoretik

54- Etnograf

DVOŘÁK, Karel, * 28. 5. 1913 Olomouc, † 9. 6. 1989 Praha, literární vědec, folklorista, pedagog

Maturoval 1932 na gymnáziu v Olomouci, do 1938 studoval v Praze na Univerzitě Karlově slavistiku a germanistiku. Po absolvování učil na středních školách v Praze a Olomouci. Během války byl totálně nasazen. Po osvobození působil na katedře českého jazyka a literatury na Pedagogické fakultě UK, kde od 1947 zastával místo asistenta a odborného asistenta, 1949 obhájil disertační práci (PhDr.), 1954 se habilitoval z dějin české literatury, 1954–56 byl proděkanem pro mimořádné formy studia. Poté byl zvolen děkanem Fakulty společenských věd na Vysoké škole pedagogické (1956–58). Od 1959 přednášel jako docent dějiny české literatury na Filozofické fakultě UK, 1959/60 vykonával funkci proděkana, 1960–69 vedl katedru etnografie a folkloristiky, a to 1968–78 jako profesor, po odchodu na odpočinek pokračoval v práci dále (1978–88) jako externí profesor. 1962–67 vedl Národopisnou společnost československou.

Ve 30. letech začal psát a překládat básně a eseje z němčiny (R. M. Rilke, P. Dörfler) i dalších jazyků, které publikoval v katolických časopisech Řád a Na hlubinu ad. Jeho hlavním zájmem se stala česká obrozenecká literatura, jejímž prostřednictvím se dostal k bádání o lidové slovesnosti. První velký ediční projekt věnoval dílu F. L. Čelakovského. Zpracoval kritickou edici jeho třísvazkových Slovanských národních písní (1946), vydal Ohlas písní ruských – Ohlas písní českých (1948), Mudrosloví národu slovanského v příslovích (1949), Básnické spisy (1951) a čtenářský výbor Přísloví – napoví (Výbor z Mudrosloví národu slovanského v příslovích, 1976). Pro druhý svazek Dějin české literatury (1960) napsal kapitoly o F. L. Čelakovském a K. J. Erbenovi. Připravil výbor z díla K. J. Erbena (Znění zlatého zvonu, 1986) i vydání společného díla bratří Mrštíků Rok na vsi (1947) a Pohádku máje (1947) V.Mrštíka. Jako editor spolupracoval na díle K. H. Máchy. Vyšly tak Máchovy Básně (1951, s K. Janským), Próza (1961, s K. Janským a R. Skřečkem) a Literární zápisníky, deníky, dopisy (1972, s týmiž).

Folkloristické příspěvky věnoval lidovým písním: Pyramus a Thisbe v moravské lidové baladě (in: Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury 12, 1968, s. 183–186), Balada o podhozenci (in: Lidová tradice, 1971, s. 39–54). Editoval jedno z vydání písňových zápisů Jana Jeníka z Bratřic pod názvem Písně starodávné lidu obecného českého, namnoze nezbedné a pohoršlivé (1989). Z oblasti folkloru se zajímal o lidovou prózu, především o pohádky a pověsti. Vydal sběry z 19. století Pohádky a pověsti našeho lidu z národopisných sběrů akademického spolku Slavia (1976), antologii Nejstarší české pohádky (1976) a s R. Lužíkem klasickou sbírku ruských pohádek A. N. Afanasjeva Ruské lidové pohádky (1984). D. Soupis staročeských exempel (Index exemplorum palaeobohemicorum, 1978) se stal důležitou pomůckou ke studiu nejstarších českých pohádek. Touto edicí doplnil mezinárodní příručku Index exemplorum F. C. Tubacha (Helsinky 1969) o český i latinský materiál pocházející z českých zemí. Pohádky vydal rovněž ve francouzštině (Contes du Moyen-Age, Praha – Paris 1982) a němčině (Die ältesten Märchen Europas, Erlangen 1982). V šířeji etnograficky založeném díle Humanistická etnografie Čech (Johannes Butzbach a jeho Hodoporicon, 1975) čerpal ze zápisků o putování po Čechách od německého duchovního žijícího na přelomu 15. a 16. století.

Literární historii a literární vědy sledoval v souvislosti s problémy národopisu a kultury obecně. S F. Vodičkou zavedl do bádání termín včleňování folkloru do literatury (stejnojmenný článek in: Česká literatura 3, 1955, s. 298–324). Psal o vlivu slovesnosti na literaturu (tamtéž 6, 1958, s. 288–301), o textologii folkloru (Věstník Národopisné společnosti československé při ČSAV, 1966, č. 1–2, s. 3–15). O dějinách bádání pojednal podrobně ve studiích a komentářích, jimiž doprovodil tištěné edice. Stal se autorem učebnic pro základní a střední školy, psal hesla do Ottova slovníku naučného nové doby.

D: soupis in: K. D. Mezi folklórem a literaturou. Studie z české a německé folkloristiky, 1994, s. 131–138; výběr in: K. D. (1913–1989), bibliografická příloha Národopisné revue 18, 2004 (sestavila L. Sochorová).

L: J. Hrubeš, Universitní profesor PhDr. K. D., CSc. šedesátiletý, in: ČL 60, 1973, s. 165–167; A. Robek, Vzácné životní jubileum. K 65 letům prof. dr. K. D., CSc., in: AUC Philosophica et Historica, Studia Ethnographica 4, 1978, s. 9–12; Soupis prací K. D., in: tamtéž, s. 13–19; O. Sirovátka, Pozdrav K. D., in: Národopisné aktuality 20, 1983, s. 199–202; B. Beneš, Jarý pětasedmdesátník K. D., literární historik a folklorista, in: tamtéž 25, 1988, s. 176–177; L. Sochorová, 75 let univ. prof. PhDr. K. D., in: Český jazyk a literatura 39, 1988–1989, s. 27–30; táž, Za prof. K. D., in: Univerzitní zprávy. Univerzita Karlova 1988–1989, s. 18; J. Jech, Prof. Dr. K. D. (28. 5. 1913 – 9. 6. 1989), in: Slavistická folkloristika 1989, č. 2, s. 25; O. Sirovátka, Prof. Dr. K. D. (28. 5. 1913), in: tamtéž, č. 1, s. 24–25; B. Beneš, Zemřel profesor K. D., in: Národopisné aktuality 27, 1990, s. 103; L. Benešová, K. D., in: Slavia 59, 1990, s. 332–333; L. Sochorová, Za univ. prof. PhDr. K. D., in: AUC Philosophica et Historica 3, Studia Ethnologica 7, 1991, s. 127; J. Kolár, Literární historik a folklorista, in: K. D. Mezi folklórem a literaturou. Studie z české a německé folkloristiky, 1994, s. 7–11; SČS 1, s. 154–155 (kde další dílo a literatura); ČBS, s. 127; Tomeš 1, s. 277; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek (ed.), 2007, s. 47–48; M. Kosák – J. Flaišman, Podoby textologie, 2010, rejstřík.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marta Toncrová