DVOŘÁK Václav 20.9.1900-21.9.1984

Z Personal
Václav DVOŘÁK
Narození 20.9.1900
Místo narození Brno
Úmrtí 21.9.1984
Místo úmrtí Brno
Povolání 74- Architekt

DVOŘÁK, Václav, * 20. 9. 1900 Brno, † 21. 9. 1984 Brno, projektant, stavitel

Studoval 1917–21 na České státní průmyslové škole v Brně. 1921–26 pracoval u stavitelské firmy Bednařík v Bystřici pod Hostýnem, která budovala místní sokolovnu podle projektu Bohuslava Fuchse, pak u stavitele Ferdinanda Rydela v Letovicích a pod vedením Miloše Lamla v Kanceláři pro výstavbu MU při zemské správě politické v Brně. 1926 nastoupil jako technický úředník v oddělení architektury Stavebního úřadu města Brna, kde byl jeho kolegou i Fuchs. Po složení stavitelské zkoušky (1925) založil 1926–27 stavitelskou kancelář s Erwinem Grünhutem. Již 1927 se osamostatnil a do 1928 vedl vlastní projekční a stavitelskou firmu. Pak se spojil s brněnským stavitelem Aloisem Kubou a do 1932 či 1933 pracovali společně. Tehdy se opět osamostatnil a až do 1947, kdy mu byla firma znárodněna, působil jako samostatný projektant a stavitel v Brně. 1948–49 byl zaměstnán v Československých stavebních závodech (později Pozemní stavby, n. p.) v Brně, 1949–53 v Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích. Vrátil se do Brna a 1954–57 pracoval v podnicích Montované stavby a 1958–60 Zemědělské stavby. 1960–63 byl vězněn v Praze na Pankráci. 1963–66 byl zaměstnancem Oborového sdružení papírenského průmyslu v Brně a 1966–70 Ústavu pro doškolování středních zdravotnických pracovníků. Pro D. práce – především desítky nájemních a menších rodinných domů – bylo příznačné promýšlení stavebně technických detailů, řemeslná dokonalost a výtvarná čistota interiéru i exteriéru, hygieničnost a snadnost údržby. Jeho dílo patří vedle tvorby graduovaných architektů k nejkvalitnějším příkladům funkcionalistické tvorby v Brně.

D: výběr: rodinné domy v Brně: Veslařská 159 (1928, s A. Kubou), Tůmova 19 (1928, s A. a V. Kubovými), Tyršova 3b, 3c, 3d, Těšínská 10 (1930, s týmiž), Matulkova 3, 5 (1930–31, s A. Kubou), Mathonova 44, Krkoškova 45a, 47, 49, 51, 53, 55, 57, 59 (1933–34, s A. a V. Kubovými), Foustkova 19 (1936–37, s S. Medveděvem a M. Kyselkou, interiér M. Kyselka a J. Grunt), Rezkova 4, 6, 15, 17, 19 (1947); nájemní domy v Brně: návrh na adaptaci přízemí tzv. Doretova dvora, Malinovského nám. 4 (1928–29, s A. Kubou), Hvězdárenská 4 (1929, s týmž), Kotlářská 18, 20, 22, Botanická 38 (1929–30, s A. a V. Kubovými), Vackova 77 (1931, s A. Kubou), Bayerova 7, 9 (1933, s O.Matuškou), Bayerova 11, 13 (1933, s J. Brázdou), Pellicova 1a, 1b (1935), Pekařská 28, 30, 32, 39, 41, 41a, 43 (1936, s J. Brázdou), Pellicova 5, 5a, 13, 13a (1936, J. Brázdou), Kotlářská 41, 43, 45, 47, 49 (1938–39, J. Brázdou), Hoppova 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20, 22 (1938–39), Dřevařská 13, 15, 17, 19, 21, 23, 25 (1939–41, J. Brázdou); další práce: soutěžní návrh na regulaci a zastavění brněnské Kraví hory (1932–33, s A. a V. Kubovými, E. Hruškou a J. Sokolem), továrna E. Roučky, Brno-Slatina, ul. Tuřanka (1934–35), kolonie rodinných domků, Kuřim-Podlesí (1944–48).

L: P. Pelčák – I.Wahla (ed.), V. D., Vilém a Alois Kuba. Brněnští stavitelé 30. let, 2002, passim, zvl. s. 118 (kde soupis díla); Forum 7, 1937, s. 210; C. Hálová-Jahodová, Brno. Stavební a umělecký vývoj města, 1947, s. 342n.; D. Riedl – B. Samek, Moderní architektura v Brně 1900–1965, 1967, s. 201; Z. Kudělka, Brněnská architektura 1919–1928, 1970, s. 35, 82; týž, Brno a stavitelé, in: Věda a život 16, 1971, č. 4, s. 221n.; A. Škyříková, Architektonické dílo A. a V. Kubových, 1975 (diplomová práce FF MU Brno); V. Šlapeta, Moderní architektura v Brně, in: Památky a příroda 8, 1982, s. 472; týž, Die Brünner Funktionalisten, Innsbruck – Wien 1985, s. 60, 67 (katalog výstavy); L. Krčálová, Brněnská architektura 1919–1939, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 49, 1993, s. 82n.; táž, Brněnská architektura 1919–1939, in: Výtvarná kultura v Brně 1918–1938, 1993, s. 10, 12 (katalog výstavy); L. Kudělková – Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939, 2000, passim, zvl. s. 76 (katalog výstavy).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Kudělková