DVOŘÁK Zdeněk 24.7.1897-25.2.1943

Z Personal
Zdeněk DVOŘÁK
Narození 24.7.1897
Místo narození Hlušice u Nového Bydžova
Úmrtí 25.2.1943
Místo úmrtí Osvětim (Polsko)
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 495

DVOŘÁK, Zdeněk, * 24. 7. 1897 Hlušice u Nového Bydžova, † 25. 2. 1943 Osvětim (Polsko), sochař, medailér

Studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u J. Drahoňovského, J. Mařatky, K. Štipla a B. Kafky, u něhož 1925 absolvoval. 1924 navštívil Itálii, 1925 se podílel na výzdobě československého pavilonu na Výstavě dekorativního umění v Paříži. Byl oceněn v soutěži na návrh mincí (dukát 1923 a československá pětikoruna), na pomník B. Smetany a na výzdobu bronzových dveří svatovítské katedrály. Vyšel z poetického civilismu, navázal na odkaz O. Gutfreunda. Od 1929 byl členem Sdružení výtvarných umělců severočeských (od 1930 Sdružení výtvarníků), odkud 1932 přešel pod vlivem přítele, abstraktního malíře J. Jelínka, do Spolku pracovníků v umění a vědě Purkyně, v němž patřil ke skupině sdružené kolem časopisu Kvart. Tvořil převážně díla menších rozměrů, často plošně modelovaná. Od keramické figurální plastiky, kde přehodnocoval kubistické tvarosloví, a zjednodušených portrétů s karikaturními rysy dospěl k tvorbě originálních abstraktních reliéfů. V nich se soustředil zprvu na geometrické, později biomorfní tvarosloví. Anticipoval jimi směry, jež se v českém sochařství plně prosadily až v 60. letech. V meziválečném sochařství představovaly ojedinělý projev čisté abstrakce, vývojově souvisely s pařížskou skupinou Abstraction – Création. Mezi reliéfy a studijními kresbami k nim měl dominantní postavení cyklus Plastronů (asi 12 plastik), z něhož se dochovaly pouze tři kompozice. Ve druhé polovině 30. let se živil návrhy medailí a plaket, významně rozvíjejících Gutfreundův zakladatelský vklad. Za žánrovou figurální plastiku Trampové obdržel 1936 zlatou medaili na milánském trienále. D. využíval čistě definovaný plastický tvar a dbal na jeho funkční začlenění do životního prostředí soudobého člověka. Za okupace se zapojil do protinacistického odboje. 1942 na ilegální schůzce Národního revolučního výboru inteligence byl spolu s B. Václavkem a P. Kropáčkem ve svém ateliéru zatčen gestapem a zakrátko po transportu do koncentračního tábora zahynul. Podobný osud stihl i D. manželku Boženu. Jeho umělecká pozůstalost byla z velké části ještě za války zničena.

L: Toman 1, s. 190; H. Rousová a kol., Linie, barva, tvar, 1988, s. 21, 23; Tomeš 1, s. 280; NEČVU 1, s. 154–155; P. Haimann, Slovník autorů a zhotovitelů mincí, medailí, plaket, vyznamenání a odznaků, 2006, s. 91 až 92 (se soupisem numismatické literatury).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera