DYK Alois 10.1.1881-7.2.1971

Z Personal
Alois DYK
Narození 10.1.1881
Místo narození Černovice u Tábora
Úmrtí 7.2.1971
Místo úmrtí Praha
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel

DYK, Alois, * 10. 1. 1881 Černovice u Tábora, † 7. 2. 1971 Praha, nakladatel

Nejmladší z pěti dětí lesníka Vojtěcha D., který pocházel z jihočeského mlynářského rodu. Bratranec básníka Viktora D. (1877–1931). D. navštěvoval české klasické gymnázium v Plzni a malostranské gymnázium v Praze, studium však nedokončil a 1901 absolvoval pražskou Českoslovanskou obchodní akademii. Po praxi ve Vídni a u Zemského výboru Českého království pracoval od 1905 jako úředník v Hypoteční bance, odkud odešel 1937 do důchodu jako ředitelský rada. Počátkem 1938 zakoupil statek v Římově u Českých Budějovic, kde zrenovoval zámeček a vybudoval v něm kulturní středisko. 1949 byl statek znárodněn a D. se natrvalo vrátil do Prahy. Od mládí se zajímal o výtvarné umění a knižní kulturu. Na podnět historika umění V. V. Štecha 1908 inicioval a spoluzaložil sdružení výtvarníků užitého umění Artěl, navrhl jeho název, do vzniku ČSR vedl jeho agendu a podnítil stavbu budovy, která se po hospodářské krizi realizovala podílem Artělu na Domě uměleckého průmyslu Svazu československého díla. 1914–56 byl jednatelem družstva pro povznesení lidového uměleckého řemesla Zádruha, založil a 1916–18 redigoval jeho čtvrtletník Svéráz český. Při zakládání Artělu se celoživotně spřátelil s grafikem J. Konůpkem. Albem jeho leptů zahájil 1917 vydavatelskou edici původní grafiky Emporium. Nakladatelství bylo neprofesionální, přesto D. přijal členství ve Svazu knihkupců a nakladatelů, stal se zakládajícím členem Klubu moderních nakladatelů Kmen, byl členem (od 1969 čestným) Spolku českých bibliofilů. Podporoval grafika F. Dušu, vydal mu cyklus dřevorytů Dolu Váhom, 1934 pořádal výstavu Konůpkových kreseb a rytin s náboženskými náměty v Krasoumné jednotě, s K. Reslerem podporoval uměleckého tiskaře J. Picku, 1939 se podílel na vzniku Kruhu přátel umění J. Konůpka a spoluredigoval několik ročníků jeho časopisu Okénko. Do římovského zámečku zval přátele a spolupracovníky k neformálním schůzkám tzv. Akademie římovské, 1945 založil Matici římovskou, která zajistila obnovu tamní známé křížové cesty. Od 1949 spolupracoval s Karáskovou galerií, založil archiv a 1954 se zasloužil o její záchranu. Uchoval pozůstalost historika Jana Peiskera. Nakladatelství Emporium působilo 1917–36 a soustředilo se na vydávání grafických listů J. Konůpka a několika dalších spřátelených grafiků, umělecké pohlednice, knižní edice týkající se slovenské problematiky, původních překladů prózy a esejistiky, české beletrie, výjimečně i odborných děl (Svatý Václav J. Pekaře, antologie J. Werstadta Hrdinové a věřící, 1914–18, eseje historika umění A. Friedla). Exkluzivní podobu měla Friedlova edice Monumenta artis a Mendlova edice Tomkova překladu Letopisů pražských. D. spolupracoval s tiskaři A. de Pianem, M. Pegrassim a typografy M. Kalábem a K. Dyrynkem. 1936–52 D. vydával pamětní tisky osobní povahy v řadě Tiché stopy přátel Emporia (s tiskařem J. Pickou). Do konce života psal a z dokumentů na stroji opisoval svazečky memoárového a kulturněhistorického obsahu Pernikářská edice (podle názvu košířské vilové kolonie Pernikářka, kde žil). Obsáhlý rukopis Vzpomínky z mého života zůstal nepublikován. Jeho vnučka Věra D. (* 1952), druhá manželka literárního historika Radko Pytlíka a matka herce a zpěváka Vojty D. (* 1985), je literární archivářka a nakladatelka.

L: Kulturní adresář ČSR 2, 1936, A. Dolenský (ed.), s. 96; J. Picka – J. Konůpek, A. D. k šedesátinám, 1941;M. Bajerová, A. D. – vydavatel, in: Strahovská knihovna 7, 1972, s. 300–304 (bibliografie); V. Dyková, A. D. Zpráva o pozůstalosti a nakladatelské činnosti, in: Literární archiv 28, 1977, s. 153–155; Tomeš 1, s. 281; V. Botová – A. Zach, A. D. a jeho nakladatelství Emporium, 2006.

P: LA PNP Praha; Knihovna NM Praha; Archiv NG Praha; SOkA České Budějovice.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera