StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie DYRYNK Karel 25.3.1876-2.7.1949

Karel DYRYNK
Narození	25.3.1876
Místo narození	Královské Vinohrady (Praha)
Úmrtí	2.7.1949
Místo úmrtí	Praha
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 69- Knihtiskař nebo typograf 64- Překladatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 506-507
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46143

DYRYNK, Karel, * 25. 3. 1876 Královské Vinohrady (Praha), † 2. 7. 1949 Praha, typograf, knižní grafik, publicista, překladatel

Vyučil se sazečem v tiskárně J. B. Pichla. Od 1894 vystřídal několik zaměstnavatelů, od 1903 začal graficky upravovat knihy v Leschingrově tiskárně. Spoluzakládal odborný časopis Typografia, který redigoval 1905–14 a 1918–20. Od 1907 byl uměleckým typografem v tiskařském a vydavatelském závodě Politika, současně se angažoval v sociálně demokratickém odborovém hnutí. S F. X. Šaldou, M. Martenem, Z. Braunerovou, V. Preissigem, V. H. Brunnerem, F. Koblihou, J. Konůpkem, J. Bendou, J. Váchalem stál v čele snah o prosazení přísných požadavků na moderní krásnou knihu, které se po renesančním a francouzském klasicistním vzoru šířily z Anglie. 1908 se stal zakládajícím členem Spolku českých bibliofilů. 1913 patřil k organizátorům stávky tiskařského dělnictva a ze zaměstnání dostal výpověď. Živil se publicistikou a překlady. Od 1915 pracoval v tiskárně T. Venty a redigoval obrazovou část týdeníku Český svět. Od 1919 byl redaktorem obrazové propagace tiskového odboru prezidia ministerské rady, 1919 až 1934 ředitelem Státní tiskárny, z níž vybudoval evropsky srovnatelný závod vybavený moderními stroji a dílnami. Český písmový fond obohatil o nová americká písma, zprostředkovaná V. Preissigem. 1924 realizoval první české typografické písmo Pressigovu antikvu, jímž nechal vytisknout unikátní tisk pro Mezinárodní výstavu dekorativního umění (Barevný lept a barevná rytina od V. Preissiga). Ve Státní tiskárně navrhl sérii písem, mj. Preissigovu italiku. 1934 byl nedobrovolně penzionován. 1935 si najal Reylovu tiskárnu v Praze na Malé Straně, kde pokračoval v práci. Závod byl úředně uzavřen 1944. D. se poté zabýval rytím matric a akcentů na objednávku, návrhy krásných tisků, odbornou publicistikou. 1948 mu byla udělena státní cena. Pohřben byl na Vinohradských hřbitovech. Jeho švagrem byl typograf, překladatel a politický pracovník Bořivoj Weigert (1873–1952), vnukem je grafik a typograf Martin D. (*1941).

Knihu D. komponoval jako celek, včetně volby tisku, papíru, barvy písma, úpravy, výzdoby a vazby s důrazem na řemeslnou propracovanost a výtvarná estetická kritéria. Jeho archaizující pojetí nejlépe vyhovovalo Z. Braunerové a A. Kašparovi, našlo ohlas u nastupující generace novoklasiků. Podílel se na úpravě Martenových esejů, Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské, bibliofilského vydání Poeova Havrana, Puškinovy Pohádky o caru Saltánovi, Čelakovského Ohlasů, s J. Konůpkem na vydání Bible kralické, pro niž navrhl biblické písmo (1934) ad. Ve Státní tiskárně vytvořil sérii písem: Preissigova italika, Malostranská antikva, Malostranská kurzíva, Grégrova Romana, Grégrova kurzíva, D. latinka, D. kurzíva. V součinnosti s B. Hrozným nakreslil, vyryl a vysázel několik set chetitských znaků. Posledním D. písmem byla Konůpkova italika (1946). Stal se typografem řady nakladatelů, např. F. Borového, F. Topiče, O. Štorcha-Mariena, A. Nováka, K. Janského, L. Bradáče. Jeho typografické dílo obsahuje na 300 titulů většinou trvalé hodnoty. D. zanechal rozsáhlý publicistický odkaz. Vedle množství časopiseckých článků kodifikoval zásady moderního knihtiskařství, typografické kritiky a programového bibliofilství v početných knižních publikacích. Pro svá bibliofilská vydání překládal prózy A. France, G. Flauberta, K. Hamsuna, ale také J. Verna, C. Flammariona aj.

D: výběr: Pravidla sazby typografické, 1908; Krásná kniha – její technická úprava, 1909; Typograf o knihách, 1911; Sazba akcidenční 1–2, 1920 až 1924; České původní typografické písmo, 1925; Knihtiskař zákazníkovi, 1926; České akcenty, 1930; Písma J. Váchala, 1930; Moderní české písmařství, 1947; Typografické písmařství, 1948.

L: J. Kural, K. D. k padesátinám, 1926; Typografia K. D., in: Typografia 33, 1926, č. 3 (jubilejní číslo); K. D. k sedmdesátinám bývalí tiskaři Státní tiskárny, 1946; Sborník na památku K. D., knihtiskaře, tvůrce písem, knihomila a člověka, 1951; M. Dyrynk, Krásná kniha K. D., 1967 (se soupisem díla); OSND 2/1, s. 331; Toman 1, s. 191; LČL 1, s. 648–649; Tomeš 1, s. 283; NEČVU 1, s. 155–156.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera