EBNER-ESCHENBACHOVÁ Marie 13.9.1830-12.3.1916

Z Personal
Marie EBNER-ESCHENBACHOVÁ
Narození 13.9.1830
Místo narození Zdislavice u Kroměříže
Úmrtí 12.3.1916
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 514

EBNER-ESCHENBACHOVÁ, Marie (roz. Dubská z Třebomyslic), * 13. 9. 1830 Zdislavice u Kroměříže, † 12. 3. 1916 Vídeň (Rakousko), spisovatelka

Pocházela ze starého hraběcího rodu. Byla dcerou Františka Dubského (1784–1873), narodila se na zdislavickém zámku. Záhy ztratila matku Marii von Vockelovou (1801–1830), její macechou se stala Eugenie von Bartensteinová. V domácím prostředí, kde se hovořilo německy, ji ovlivnily dvě české služebné. 1848 se provdala za barona Morice Ebner-Eschenbacha (1815–1898), důstojníka, vědce a vynálezce, syna polního maršála Václava E. (1743–1820). E. česky sice rozuměla, ale první literární, převážně básnické pokusy psala ve francouzštině; brzy přešla na němčinu. Debutovala 1858 šesti drobnými anonymně uveřejněnými epištolami z Františkových Lázní (Aus Franzensbad). V 60. letech se po návštěvě Paříže začala intenzivně zajímat o divadlo a psala historické hry. 1860 byla v Karlsruhe v premiéře provedena její truchlohra Marie Stuart in Schottland, 1873 se ve Vídeňském městském divadle konala premiéra veselohry o 3 aktech Das Waldfräulein. Od 70. let se stále více přikláněla k próze, pro niž čerpala náměty z Moravy a z životního stylu elegantní vídeňské společnosti. V románech a povídkách se zaměřovala zvláště na dobové sociální problémy. Dva svazky novel Ein Spätgeborener a Die Grossmutter vydala 1874, o rok později povídku Clodwig. Proslulost si získala romány Božena (1876) a Das Gemeindekind (1887). Novela o hodinářce Lotti, die Uhrmacherin vyšla 1879 v literárním měsíčníku Die deutsche Rundschau v Berlíně, 1880 knižně. Téhož roku vydala sbírku Aphorismen. Náměty čerpala i ze světa zvířat. Povídka Krambambuli o psu kolísajícím mezi dvěma pány ze souboru příběhů ze vsi a ze zámku Dorf- und Schlossgeschichten (1884) se stala jedním z nejpozoruhodnějších děl světové novelistiky, později byla zfilmována. 1889 vydala prózu Unsühnbar a 1893 své sebrané spisy. Pohybovala se mezi Vídní a rodištěm, 1863 se natrvalo usídlila ve Vídni. 1899 jí císař František Josef I. udělil Vyznamenání za umění a vědu jako první ženě vůbec a 1900 Vídeňská univerzita čestný doktorát filozofie. Publikovala i pod rodným jménem hraběnka Dubská. 1901 vydala soubor povídek Aus Spätherbsttagen, 1906 půvabnou memoárovou práci o svém dětství Meine Kinderjahre. 1909 následovala próza Altweibersommer. Dráhu úspěšné a plodné povídkářky i dramatičky, básnířky a vypravěčky pohádek zakončila 1916 vzpomínkovou prací na F. Grillparzera, jenž jako první odhalil její básnický talent, Meine Erinnerungen an Grillparzer. Byla pochována ve Zdislavicích. Její literární odkaz, který se stal určujícím především pro žánr sociálního románu 19. století, je významný nejen pro dějiny německého písemnictví, které ji označují za nejslavnější německy píšící ženu-spisovatelku, ale i pro dějiny české literatury, kde je chápána jako představitelka moravské německy psané tvorby. 2003 byla na zámku v Lysicích otevřena stálá expozice k jejímu životu a dílu, 2005 vydalo nakladatelství Barrister v Brně třídílný výbor jejích spisů v překladu Lucy Topolské.

L: Wurzbach 3, s. 417; OSN 28, s. 319; OSND 2/1, s. 339; A. Sauer, M. Fr. V. E.-E., 1926; J. Staněk, Vývoj literatury české ve střední a severní Moravě, 1934, s. 35; BL 1, s. 293; Kosch Lit, s. 75–76 (se soupisem literatury); ÖBL 1, s. 211–212; KSN 2, s. 595; NÖB 1/1, s. 146; NDB 4, s. 265 (s literaturou); G. Langer, Kulturelle Verortung und literarische Topologie in M. von E. E.s „Božena“ und Božena Němcová’s „Babička“, in: Bohemia 39, 1998, seš. 1, s. 17–32; Tomeš 1, s. 285–286; J. Munzar, Život a dílo M. von E.-E., in: M. von E.-E., Má dětská léta, 2005, s. 169 až 191; ab, Dětská léta M. von E.-E., in: Týdeník Rozhlas, 2005, č. 47, s. 2; W. Killy, Literaturlexikon 3, Basel – New York, 2008.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová