ECK Adam 1604-1664

Z Personal
Adam ECK
Narození 1604
Místo narození Cheb
Úmrtí 1664
Místo úmrtí Cheb
Povolání

88- Umělecký řemeslník

24- Představitel řemesel nebo cechů

ECK, Adam, * 1604 Cheb, † 1664 Cheb, řezbář

Jeden z hlavních představitelů techniky chebské reliéfní intarzie (kombinace intarzie a reliéfní řezby), původem z rozvětvené rodiny chebských řezbářů a truhlářů, děd Petr E. (* 1531), řezbář a truhlář, se přestěhoval z Norimberka do Chebu. E. byl synem Erharda E. a Kateřiny, roz. Mühlpeterové. Pocházel ze čtrnácti dětí, z nichž několik bratří (Pavel, Lorenz a Wolfgang) se také věnovalo řezbářství. Podle účetních knih E. pracoval pro purkmistra Adama Schmidela, dostával objednávky od šlechty české (Rudolf Colloredo, Sezima z Vrtby, Antonín Losy z Losinthalu, svob. pán Skuhrovský ad.) i německé. Záznamy z 1651–52 dokládají také objednávky od rakouského arcivévody Leopolda Viléma. E. pracoval i na zakázkách pro švédské velitele, Axela von Löwena, generála Karla Gustava Wrangela a generála Görana Paykulla, jenž byl velitelem švédského obležení Olomouce. K E. nejcennějším pracím patří Pašijový cyklus pěti desek (Kunstgewerbemuseum se sídlem v Berlíně-Köpenicku), reliéf Sv. Jiří (chrámová pokladnice v Altöttingu), hrací kazeta (Österreichisches Museum für angewandte Kunst ve Vídni) s jezdeckým jemně řezaným portrétem Ferdinanda III. jako vítěze bitvy u Nördlingen. Portrét patřil k vrcholům E. řezbářského umu. Řada prací spojovaných s jeho dílnou se dostala do švédských sbírek (např. zámek Skokloster u Stockholmu). Na českém území nebyla dosud zaznamenána žádná E. signovaná práce, z jeho dílny však vyšel kabinet (Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze). Svá hodnotná díla zpravidla signoval plným jménem Adam Eck à Egra. Měla jemnou řezbu, s uplatněním poněkud robustnějších proporcí. Kompozice, tvořené na základě grafických předloh, byly členité, formát zaplněný. Dílo mělo celistvě sochařský charakter, reflektující barokně dynamickou nadsázku, přičemž kvalitou zakolísalo jen při dílenské spoluúčasti.

L: Toman 1, s. 193; NEČVU 1, s. 156–157; Thieme – Becker 10, s. 316; H. Sturm, Egerer Reliefintarsien, München – Prag 1961; H.-O. Boström, Ett Eger-skåp på Skokloster. En ikonografisk studie, Stockholm 1972; týž, Fünf Kabinettschränke des 17. Jahrhunderts im schwedischen Besitz, Uppsala 1975; J. Lencová, Ještě k předlohám chebských intarsií, in: Umění 39, 1981, č. 4, s. 363–366; M. Mžyková, Chebská reliéfní intarzie a grafika, 1986; táž, Chebské reliéfní intarzie 1630–1730, kandidátská disertace, Ústav dějin umění ČSAV Praha, 1990; J. Voigt, Reliefintarsien aus Eger für die Kunst-Kammern Europas, Halle a. d. Saale 1999.

Marie Mžyková