EDELSTEIN Jakob 25.7.1903-20.6.1944

Z Personal
Jakob EDELSTEIN
Narození 25.7.1903
Místo narození Horodenka u Kolomyje (Ukrajina)
Úmrtí 20.6.1944
Místo úmrtí Osvětim (Polsko)
Povolání

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

59- Společnost - ostatní

EDELSTEIN, Jakob, * 25. 7. 1903 Horodenka u Kolomyje (Ukrajina), † 20. 6. 1944 Osvětim (Polsko), představitel sionistického hnutí

Pocházel z haličského městečka, odtud odešel s rodiči do Brna poté, co bylo jeho rodiště za první světové války obsazeno ruským vojskem. V Brně vystudoval obchodní akademii a zůstal v nově vzniklém Československu. Od 1926 se aktivně podílel na činnosti mládežnických sionistických organizací, 1929 působil v ústředí organizace Hechaluc (Průkopník) a již 1933 byl jmenován vedoucím Palestinského úřadu v Praze, jehož úkolem bylo organizovat židovské vystěhovalectví do Palestiny a přidělovat zájemcům imigrační certifikáty. 1937 krátce působil v Keren ha-jesod (Zakládací fond Erez Israel) v Palestině. Po okupaci českých zemí nacisty a vzniku protektorátu Čechy a Morava se rozhodl zůstat v Praze, stal se zástupcem předsedy pražské židovské obce a organizoval vystěhování co největšího počtu ohrožených Židů. 18. 10. 1939 byl z nařízení Adolfa Eichmanna odeslán se svým spolupracovníkem Richardem Friedmannem a s dalším asi tisícem židovských mužů do Niska nad Sanem, kde nacisté plánovali vytvoření jakési židovské rezervace. Po neúspěchu plánu byl E. v listopadu 1939 povolen návrat do Prahy. 1939–41 podnikl řadu zahraničních cest (Palestina, Terst, Vídeň, Janov, Berlín, Bratislava, Amsterdam) a navázal kontakty s funkcionáři židovských obcí za účelem výměny informací o možnostech záchrany. Jeho snahou bylo zabránit deportacím Židů z protektorátu do Polska (Lodže) a dále na východ. Proto navrhoval německým okupačním úřadům, aby čeští Židé byli využiti jako pracovní síla. Když 1941 bylo definitivně zastaveno vystěhovalectví Židů a rozhodnuto o zřízení ghetta Terezín, E. a další židovští představitelé doufali, že v Terezíně se jim podaří zorganizovat průmyslovou a jinou produkci, a tím uchrání vězněné Židy do konce války před likvidací. 4. 12. 1941 byl E. s rodinou z příkazu SS Sturmbannführera Hanse Günthera, vedoucího tzv. Ústředního úřadu pro řešení židovské otázky, poslán do Terezína a ustanoven židovským starším (Judenälteste). Myšlenka záchrany Židů prací však zcela ztroskotala a E. musel společně s ostatními členy tzv. židovské samosprávy ghetta organizovat řadu likvidačních transportů na východ. 1943 byl náhle odvolán z funkce, 9. 11. zatčen a v polovině prosince společně s ženou Miriam a synem Ariem deportován do Osvětimi, kde byli všichni popraveni.

L: R. Bondyová, J. E., 2001; H. G. Adler, Terezín 1941–1945. Tvář nuceného společenství 1–3, 2006, passim; I. Gutman (ed.), Enzyklopädie des Holocaust, München 1998, s. 380–382; týž (ed.), Encyclopedia of the Holocaust 2, New York 1995, s. 415–417; G. D. Hundert (ed.), The Yivo Encyclopedia of Jews in Eastern Europe 1, New Haven – London 2008, s. 454–455; Encyclopaedia Judaica 6, Jerusalem 1996, s. 365; Vzpomínka na J. E., in: Věstník židovské obce náboženské v Praze, 1945, č. 3, s. 19; www.holocaust.cz (databáze obětí).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Bedřich Nosek