EGKH Hungersbach Leopold Bedřich 14.5.1696-15.12.1760

Z Personal
Leopold Bedřich EGKH Hungersbach
Narození 14.5.1696
Místo narození Hamburk (Německo)
Úmrtí 15.12.1760
Místo úmrtí Kroměříž
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel

EGKH Hungersbach, Leopold Bedřich (též EGCH), * 14. 5. 1696 Hamburk (Německo), † 15. 12. 1760 Kroměříž, biskup

Syn Kristiana E., císařského tajného rady původem z Korutan a vyslance, který byl 1697 povýšen do říšského hraběcího stavu. Bratr Otty E. (1675–1748), olomouckého světícího biskupa. E. absolvoval humanitní a filozofická studia na olomoucké univerzitě, 1711–14 pobýval v Římě na Gregoriánské akademii a současně si rozšiřoval znalosti práva. V Římě zůstal zřejmě do 1719, poté se vrátil na Moravu. 1721 byl ustanoven děkanem na dobře dotované faře v Mohelnici, kde byl téhož roku i vysvěcen na kněze. Současně se stal kanovníkem v bavorském Freisingu (1737 na úřad rezignoval), 1722 pak v Olomouci. 1727 obhájil doktorát filozofie a o deset let později i doktorát teologie. 1729 byl jmenován proboštem kolegiátní kapituly v Kroměříži a tuto prebendu si podržel třicet let. 1738 se stal olomouckým arcijáhnem, 1750–58 byl generálním vikářem a oficiálem, 1752 zvolen prelátem – děkanem olomoucké kapituly a na jaře 1758, v době nového vpádu pruských vojsk do opavského Slezska, olomouckým biskupem. Biskupské svěcení přijal v listopadu a papež Klement XIII. mu povolil dále užívat příjem z kroměřížského proboštství. E. činnost byla citelně podvázána státním zdaněním církevního majetku kvůli válce s Pruskem. E. těžce nesl nařízení z Vídně o uzavření biskupské mincovny v Kroměříži 1759, kde byly raženy kvalitní mince a medaile. Velkým požárem Kroměříže 1742 byl stižen i biskupský zámek. E. jej začal obnovovat, opravil a dal vyzdobit manský (lenní) sál, reprezentující světskou moc biskupství. Výmalbou pověřil významného středoevropského malíře, vídeňského F. A. Maulbertsche, J. Sternovi zadal výzdobu knihoven a kaple sv. Šebestiána. Doplnil též zámeckou obrazárnu a rovněž dal přestavět budovu proboštství u sv. Mořice.

Jak dokazuje panegyrický tisk o sv. Janu Nepomuckém, E. v mládí rád kázal. Vzdělaný biskup měl i rezidenční kapelu. Inventář hudebnin čítal 226 položek věnovaných dobové hudbě, včetně díla J. Haydna, J. Zacha a J. V. Stamice. V testamentu E. fundoval další dva nové kanovníky a dva vikáře v kroměřížské kolegiátní kapitule, které odkázal i bohatá liturgická roucha, a štědře pamatoval i na zřízení kněžského domu, který měl sloužit k prohloubení výchovy kleriků. Tím se přiřadil k několika evropským biskupům, kteří se snažili vymanit výchovu kněží z rukou řádů. Byl pohřben v hrobní kapli Panny Marie Bolestné u sv. Mořice v Kroměříži, nádherný cínový náhrobek tvoří klečící postava s E. portrétem.

D: Das beredte Stillschweigen, 1731.

L: F. X. Richter, Augustini Episcoporum Olomucensis series, 1831, s. 264n.; J. Sehnal, Kapela olomouckého biskupa L. E. (1755–1760) a její repertoár, in: ČMM, řada B 50, 1965, s. 203–230; A. Taul, Olomoucké medaile, plakety, žetony a známky, 1969, s. 145n.; J. Matzke, Die Olmützer Fürstbischöfe, Königstein im Taunus 1974, s. 73n.; A. Zelenka, Die Wappen der böhmischen und mährischen Bischöfe, Regensburg 1979, s. 248; E. Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648 bis 1803, Berlin 1990, s. 88; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských biskupů, 2000, s. 76–78; H. Zápalková, Náhrobek olomouckého biskupa L. E. z chrámu sv. Mořice v Kroměříži, 2004.

Miloš Kouřil