EHRENFELD Nathan 18.5.1843-17.2.1912

Z Personal
Nathan EHRENFELD
Narození 18.5.1843
Místo narození Dubník u Nových Zámků (Slovensko)
Úmrtí 17.2.1912
Místo úmrtí Praha
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel 61- Pedagog

63- Spisovatel

EHRENFELD, Nathan (též Nachum ben Jechiel), * 18. 5. 1843 Dubník u Nových Zámků (Slovensko), † 17. 2. 1912 Praha, rabín, učitel náboženství, kazatel

Studoval na nejvýznamnějších rabínských školách Uher, v Prešpurku a Eisenstadtu, tam a později i v rabínském semináři v Berlíně byl žákem proslulého ortodoxního rabína a učence Ezriela Hildesheimera. Univerzitní studia absolvoval ve Vídni a doktorát získal v Kielu obhajobou disertace Joseph Albos’ Lehre von den Prinzipien und Kriterien der Religion. Od 1872 působil jako rabín v Brandenburgu a v Prenzlau (1876) a od 1878 v (nyní polském) Hnězdně. V červnu 1890 nastoupil jako vrchní rabín v Praze, kde vystřídal Markuse Hirsche. Přestože měl nabídky od německých židovských obcí, 1900 dokonce z Berlína, setrval až do smrti v Praze. Byl pohřben na Novém židovském hřbitově na Olšanech. Po E. smrti převzal úřad vrchního pražského rabína manžel jeho nejstarší dcery Heinrich Brody (1868–1942). E. se stal uznávaným židovským učencem, kazatelem a učitelem. Proslul řečnickým nadáním a obzvláště oblíben byl pro své příležitostné řeči, k jejichž pronesení byl často zván i do vzdálených obcí. Některé z nich vycházely i tiskem. Velký důraz kladl na výuku náboženství. Patřil ke stoupencům náboženské ortodoxie a teologické otázky zodpovídal v přísně konzervativním smyslu. Jednoznačně odmítl pohřbívání žehem a zabránil, aby byly na pražském židovském hřbitově pohřbeny urny zpopelněných. Přesto, i navzdory rozporům, které tehdy panovaly v pražské židovské obci, dokázal komunitu úspěšně vést a těšil se oblibě v židovských i nežidovských kruzích.

D: Vier Abschnitte/Arba Parašijot. Predigt (Sabbath Hachodesch 5634), Brandenburg 1874; Predigt des Herrn Rabbiner Dr. E. zu Gnesen gehalten am Sonnabend, den 13. Januar 1883 in der Synagoge von Hannover, Hannover 1883; Zwei Reden beim Antritte des Prager Oberrabbinates, 1890; Rede gehalten am neuen israelitischen Friedhofe anlässlich der Eröffnung desselben am 6. Juli 1890 vom Sr. Ehrwürdigen Herrn Oberrabbiner Dr. N. E., in: Die Eröffnung des neuen zweiten Israel. Wolschaner Friedhofes, 1890, s. 9–13; Lehrplan für den israelitischen Religionsunterricht an den Gymnasien und Realschulen in Prag (sM. Tauberem), 1893; Worte der Trauer an der Bahre des Herrn Bernhard Singer, Obercantors an der Klaussynagoge in Prag am 24. Adar 5656/9 März 1896, 1896; Der Abschied vom Gotteshause. Predigt in der Neusynagoge zu Prag am 7. Tage des Passachfestes 5658 (13. April 1898), 1898; Österreichs Trauer und Jubel. Zwei Kanzelreden, 1899; Salomon Kohn s. A. Trauerrede bei der am 5. Kislew 5655 (13. November 1904) in der Klaussynagoge in Prag ver anstalteten Gedächtnisfeier, 1904.

L: J. Brandeis, Oberrabbiner Dr. N. E. Mit Bildnis, in: Brandeis illustrirter israelitischer Volkskalender, 5673 (1912–13), s. 96, 98; A. Kisch, Zum Tode des Oberrabbiners, in: Prager Tagblatt 37, 1912, č. 48, s. 3; M. Lewin- Wreschen, Oberrabbiner Dr. E. Ein Gedenkwort, in: Der Israelit, 1912, č. 9, s. 7–8; G. Wolf, Fest-Feier anlässlich der Antrittsrede des Herrn Oberrabiners N. E. abgehalten am 7. Juni 1890 in der Klaus-Synagoge, 1890; Allgemeine Zeitung des Judentums 53, 1889, č. 48, s. 760; Der böhmische Rabbinerverband, in: tamtéž 59, 1895, č. 4, s. 40; tamtéž 76, 1912, č. 9, s. 3–4; Oberrabbiner Dr. N. E. gestorben, in: Dr. Bloch’s Österreichische Wochenschrift 29, 1912, č. 8, s. 124; H. Brody, Trauerrede in der Klaussynagoge zu Prag am 2. Adar 5672 (20. 2. 1912) an der Bahre des... N. E., 1912; E. Schwartz, Predigt bei der Trauerfeier für den Oberrabbiner N. E. am 25. Febr. 1912 im Tempel, 1912; Trauergottesdienst für... N. E., abgehalten im Tempel Prag am 25. Februar 1912, 1912; Biographisches Handbuch der Rabbiner 2, Die Rabbiner im Deutschen Reich 1871–1945, mit Nachträgen zu Teil 1. Band 1, M. Brocke – J. Carlebach (ed.), München 2009, s. 169–170; Wininger 2, s. 103; e YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe 1, New Haven – London 2008, s. 458; Encyclopaedia Judaica 6, Jerusalem 1972, sl. 507–508.

Iveta Cermanová