EICHENDORF Joseph Carl Benedikt 10.3.1788-26.11.1857

Z Personal
Joseph Carl Benedikt EICHENDORF
Narození 10.3.1788
Místo narození Lubowice u Ratiboře (Polsko)
Úmrtí 26.11.1857
Místo úmrtí Nysa (Polsko)
Povolání 63- Spisovatel

EICHENDORF, Joseph Carl Benedikt (též EICHENDORFF, Josef Karel Benedikt, pseud. Florens), * 10. 3. 1788 Lubowice u Ratiboře (Polsko), † 26. 11. 1857 Nysa (Polsko), spisovatel, dramatik

Byl synem básníka Adolfa Theodora Rudolfa von E. (1756 až 1818) a Karoline von Klochové (1766–1822), příslušníkem slezsko-moravské větve starého rodu doloženého už 1075 v Dolním Bavorsku a usazeného ve 14. století v Braniborsku. Dětství prožil na rodném lubowickém zámku. Poté, co se mu dostalo pečlivé domácí výchovy, navštěvoval katolické gymnázium ve Vratislavi (1801–05), studoval práva v Halle (1805–06, univerzitu na podzim 1806 uzavřel Napoleon), v Heidelbergu (1807–08) a ve Vídni (1810–13). Často se vracel do rodiště, pomáhal otci spravovat zadlužené statky, pobýval u strýce v Šilheřovicích a v Opavě, kde byl uveden do šlechtické společnosti. Cestoval po Moravě, Čechách, Německu a navštívil Paříž. Od dubna 1813 do května 1814 sloužil s přestávkami v pruské armádě. Hlavních vojenských operací se nezúčastnil, poslední měsíce strávil v pevnosti Torgau (Sasko) a marně žádal o převelení k bojujícím jednotkám. 1814 se ve Vratislavi oženil s Louisou Annou Viktorií Larischovou (1794–1855), s níž vychoval tři děti. V prosinci 1816 vstoupil do pruských státních služeb, nejprve jako vládní referendář ve Vratislavi bez nároku na plat. Po smrti otce z rodinného jmění zůstaly pouze Lubowice jako vdovské sídlo matky a Manská Sedlnice (dnes Sedlnice u Nového Jičína), jejíž správy se ujal. Od 1819 působil v Berlíně, 1821–24 v Gdaňsku, 1824–31 v Královci a do 1844, kdy byl penzionován, opět v Berlíně. Pak pobýval ve Vídni a v Gdaňsku, 1847–55 opět v Berlíně, přechodně také v Drážďanech a Köthenu. Na podzim 1855 se s nemocnou manželkou přestěhoval do Nisy k dceři Marii Theresii Alexandrine, provdané za Ludwiga von Besserer-Dahlfingen. 1856 a 1857 pobýval dvakrát u vratislavského biskupa Heinricha Förstera na zámku Jánský Vrch v Javorníku.

Navázal osobní kontakty s literáty, např. s J. Görresem a Achimem von Arnim v Heidelbergu, s H. von Kleistem, J. G. Fichtem, pravděpodobně i C. Brentanem v Berlíně a s F. Schlegelem ve Vídni. Pod pseudonymem publikoval básnické prvotiny v landshutském časopise Zeitschrift für Wissenschaft und Kunst (1808). První román Ahnung und Gegenwart (Tušení a přítomnost, 1815) vydal až po napoleonských válkách. Své nejznámější práce uveřejnil 1823: dramatickou satiru Krieg den Philistern (Válku filistrům) v časopise Deutsche Blätter a první kapitolu novely Aus dem Leben eines Taugenichts (Ze života darmošlapa). Celá vyšla 1826 spolu s novelou Das Marmorbild a 48 básněmi. Za berlínského pobytu 1831–44 se stýkal s významnými osobnostmi (F. C. von Savigny, A. von Chamisso, F. Mendelssohn Bartholdy). 1836/37 poprvé vydal své sebrané básně. Několik z nich zlidovělo (mj. Wem Gott will rechte Gunst erweisen / Komu chce prokázat Bůh pravou přízeň), jiné byly zhudebněny (např. R. Schumannem Liederkreis, op. 39, 1840). Z podnětu pruského krále Friedricha Wilhelma IV. napsal práci o obnově hradu řádu německých rytířů Marienburg (dnes Malbork, Polsko). Sepsal paměti Erlebtes a nedokončil biografii sv. Hedviky. Dále vydal Geschichte der poetischen Literatur Deutschlands (Dějiny německé básnické literatury, 1856) a epos Lucius (1857). Byl pohřben na jeruzalémském hřbitově v Nise. Syn Rudolf (1819–1891), právník, dal přestavět zámek Manská Sedlnice do empírové podoby.

D: souborné vydání: Werke 1–4, Berlin 1841–1842; Sämtliche Werke, Tübingen 1–6, 1864, Hermann von E. (ed.); další práce: Die Wiederherstellung des Schlosses der deutschen Ordensritter zu Marienburg, Königsberg 1844; Über die ethische und religiöse Bedeutung der neueren romantischen Poesie in Deutschland, Leipzig 1847; Der deutsche Roman des achtzehnten Jahrhunderts in seinem Verhältnis zum Christentum, tamtéž 1851; Zur Geschichte des Dramas, tamtéž 1854.

L: ADB 5, s. 723–728; NDB 4, s. 369–373; Slezsko 5, s. 26–29, 6, s. 28 až 29 (se soupisy díla a literatury); P. Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti 1, 2008, s. 208; G. Schiwy, E. Der Dichter seiner Zeit. Eine Biographie, München 2000; W. Killy, Literaturlexikon 3, Basel – New York 2008.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ctirad Sedlák