EICHLER Karel 13.1.1845-25.4.1918

Z Personal
Karel EICHLER
Narození 13.1.1845
Místo narození Velké Meziříčí
Úmrtí 25.4.1918
Místo úmrtí Brno
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života

68- Redaktor nebo žurnalista

EICHLER, Karel, * 13. 1. 1845 Velké Meziříčí, † 25. 4. 1918 Brno, římskokatolický kněz, spisovatel, pedagog

Byl synem obchodníka obilím a krupaře Jakuba E. a Anny, roz. Kraffnetterové, z Polné, kteří vychovali šest dětí. Navštěvoval reálku v Poličce a první německé gymnázium v Brně, kde se učil rovněž ve starobrněnské zpěvácké fundaci u P. Křížkovského. Během studií na biskupském bohosloveckém ústavu (1866–70), na kterých ho podporoval bratranec P. Florián E., hrál na varhany v alumnátu i v katedrále sv. Petra a Pavla a řídil pěvecký sbor. 1870 přijal kněžské svěcení a působil jako kooperátor a administrátor na farách v Hovoranech (kde založil Občanskou záložnu), Kurdějově a v Hodoníně. 1872–74 studoval kanonické právo v lyceu papežského semináře v Římě, kam byl vyslán brněnským biskupem K. Nöttigem a kde získal titul ThDr. Vrátil se do vlasti, stal se profesorem církevních dějin a práva a od 1874 učil v Brně. 1876 se stal konzistorním radou. 1880 byl instalován na faru ve Veverské Bítýšce. Tam dal opravit budovu kostela, rozšířit hřbitov a přijal funkci místopředsedy místní školní rady. 1892 se odstěhoval do Brna, kde působil jako katecheta na měšťanských školách a kde dožil.

Již za studií publikoval v časopise Museum. Spolupracoval s katolicky orientovaným politickým časopisem Hlas, jehož šéfredaktorem se 1877 na dva roky stal, a spřátelil se mj. se spisovatelem V. Kosmákem a autorem cizojazyčných učebnic F. Vymazalem. Během pobytu ve Veverské Bítýšce se věnoval regionální historii, církevním památkám, dějinám hudby, beletristické tvorbě a sbíral lidové náboženské písně a modlitby. Vydal Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku, v jejichž výčtu považoval Velehrad za kolébku víry Slovanů, Paměti panství Veverského a Římské upomínky na naši vlasť. Napsal biografii svého učitele P. Křížkovského, články o hudebních skladatelích F. Musilovi a F. Sedláčkovi. Vydal prózu Učitelka a po dlouhých přípravách rozsáhlý lidový kancionál Cesta k věčné spáse, na němž spolupracoval z pověření biskupské konzistoře se dvěma dalšími autory. Shrnul v něm prameny, založil seznamy lidových náboženských písní a upravoval nápěvy. Několik příspěvků otiskl v časopisech Hlas, Obzor, Komenský, Cyrill, Method, Vlast či v Moravských hudebních novinách, Věstníku Jednoty kněží brněnských, Sborníku velehradském, Moravské orlici a Ottově kalendáři. Zkomponoval na padesát kostelních písní. V Brně se na počátku 90. let zapojil do práce českého Čtenářského spolku a do příprav Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895 a byl členem Národopisného odboru pro hudbu na Moravě.

Byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově, 1952 ostatky přeneseny do zvláštního hrobu s pomníkem ve Veverské Bítýšce, jejíž čestné občanství získal.

D: výběr: Chudobinské ústavy moravské, 1887; Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku. 1–2, 1887–88; Dějiny cechů a živnostenského společenstva ve Veverské Bítýšce, 1890; Paměti panství Veverského, 1891 (reprint 1995, V. Štěpánek – L. Jan – Z. Kosík, ed., s životopisem, o. 1–16); Římské upomínky na naši vlasť, 1892; Učitelka, 1899; Hudební skladatel František Sedláček. Životopisný nástin, 1904; P. Pavel Křížkovský. Životopisný nástin, 1904; Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní zpěvy pro katolické studující na školách středních v brněnské diecési, 1910; Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní zpěvy pro katolickou mládež na školách národních a měšťanských v brněnské diecesi, 1910 (5. vyd. 1946); Cesta k věčné spáse. Duchovní zpěvy a modlitby pro chrám Páně sv. Michala v Brně. Dle stejnojmenného díla K. E. upravili redemptoristé, 1911 (3. vyd. 1918); Cesta k věčné spáse. Sbírka modliteb a duchovních písní pro diecési brněnskou. 1–3, 1912–13, 1915 (úplná vyd., s J. Pavelkou a F. Musilem); Dodatky ke kancionálu Cesta k věčné spáse, 1947.

L: výběr: Heller 3 (1889), s. 27–28; OSN 28, s. 1145; MSN 2, s. 517; BOS 3, s. 730–732; KSN 4, s. 22; HS 1, s. 293–294; Ficek 5, s. 41–42; Slezsko 4 (16), s. 30 (kde neúplné soupisy literatury); I. Zháněl, Dr. K. E., in: Náš domov 19, 1910, s. 129–130; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 229; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské (od roku 1828 až do konce roku 1913) 1–5, 1912–1923, passim; J. Bílek, Veverská Bítýška vzpomíná na p. faráře dr. K. E., in: Katolické noviny 13. 7. 1952; Záslužné dílo ThDr. P. K. E., in: Lidová demokracie 15. 7. 1952; J. Skutil, Památka K. E., in: tamtéž, 10. 1. 1980; www.musicasacra.cz/zpravodaj/O7_4_ ZMS.pdf; www.cs.wikipedia. org/wiki/Karel_Eichler.

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 16 451, řkt. f. ú. Velké Meziříčí, matrika narozených, sv. X, fol. 71, kniha č. 16 961, řkt. f. ú. Brno – Petrov, matrika zemřelých, sv. IV, fol. 456.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslava Kyselá, Gustav Novotný