EINSTEIN Albert 14.3.1879-18.4.1955

Z Personal
Albert EINSTEIN
Narození 14.3.1879
Místo narození Ulm (Německo)
Úmrtí 18.4.1955
Místo úmrtí Princeton (New Jersey, USA)
Povolání

2- Fyzik

1- Matematik

EINSTEIN, Albert, * 14. 3. 1879 Ulm (Německo), † 18. 4. 1955 Princeton (New Jersey, USA), fyzik

Jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob byl synem židovského obchodníka Hermanna E. a Pauliny, roz. Kochové. Přihlásil se na curyšskou techniku, kterou vystudoval 1896 až 1900. Od 1901 byl švýcarským občanem. Po několika neúspěších při hledání zaměstnání získal 1902 místo na patentním úřadu v Bernu. V té době publikoval významné články, mj. 1905 speciální teorii relativity. Od 1908 byl docentem univerzity v Bernu, 1911–12 přednášel na filozofické fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Poté přesídlil do Curychu (profesor na technice) a do Berlína, kde jako uznávaný vědec získal 1914 místo ředitele Fyzikálního ústavu císaře Viléma. 1921 byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku – nikoli ovšem za speciální (1905) či obecnou (1916) teorii relativity, ale za práce o fotoelektrickém jevu. Po nástupu nacistů k moci na něj začali útočit i jeho kolegové a E., na něhož se vztahovaly norimberské zákony, se rozhodl odejít z Evropy a usadit se v USA, kde získal práci na nedlouho předtím založeném Institutu pro vyšší studia v Princetonu. Americkým občanem se stal 1940. Závěr života věnoval práci na obecné teorii pole a úsilí o sjednocení základních fyzikálních sil, výzkumy ale nedokončil. Po smrti byly E. ostatky zpopelněny a rozprášeny na neznámém místě. Poprvé byl ženat (1903–19) s Milevou Marićovou (1875–1948), rovněž fyzičkou, s níž měl dceru a dva syny, krátce po rozvodu se oženil podruhé se svou sestřenicí Elsou Löwentahlovou (1876–1936).

Do Prahy E. přišel počátkem 1911, poté co vyhrál konkurs na místo profesora teoretické fyziky na německé univerzitě (uvolněné odchodem F. Lippicha do penze). Komise mu dala přednost před G. Jaumannem z německé techniky. Tehdy poprvé získal vědecké místo na plný úvazek s platem 8 672 korun ročně. Měl 5 hodin přednášek a 2 hodiny cvičení týdně, jeho výuku navštěvovalo jen asi 10 studentů, z toho 2 dívky. Během pražského působení napsal 11 vědeckých článků, mj. z oblasti teorie relativity a z oboru studia gravitačního pole. Bydlel v Lesnické ulici čp. 1215 na Smíchově, dům je dnes označen pamětní deskou, stejně jako budova fakulty ve Viničné ulici, kde přednášel, a také dům U Bílého jednorožce na Staroměstském náměstí, kde navštěvoval salon B. Fantové a setkal se s M. Brodem a F. Kafkou. Již po třech semestrech pražský úvazek ukončil a přestěhoval se, snad z podnětu své ženy, do Curychu. Znovu v Praze pobýval na přednáškovém turné 1921 (přednášel mj. v pražském německém spolku Urania). K politickým poměrům v Československu se vyjádřil 1950, kdy napsal dopis K. Gottwaldovi, v němž neúspěšně žádal o milost proM. Horákovou a další obviněné v politických procesech.

D: http://www.alberteinstein.info (oficiální archiv s rukopisy, digitalizovanými díly, bibliografií).

L: OSND 2/1, s. 365; KSN 4, s. 23; NDB 4, s. 404–408; MČE 2, s. 275; k pražskému pobytu: J. Illy, E. a Praha, in: DVT 12, 1979, s. 65–79; J. Bičák, E. a Praha, 1979; týž, E.’s days and works in Prague, in: Physics and Prague, J. Janta – J. Niederle (ed.), 1984, s. 59–76; J. Bičák, A. E. a jeho druhý život, in: Československý časopis pro fyziku, A55, 2005, s. 74–85.

P: NA Praha, Policejní ředitelství I, konskripce 1850–1914, karton 3, obraz 290.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek