EISENKOLB Friedrich 5.1.1901-29.9.1967

Z Personal
Friedrich EISENKOLB
Narození 5.1.1901
Místo narození Varnsdorf
Úmrtí 29.9.1967
Místo úmrtí Drážďany (Německo)
Povolání 27- Hutník nebo metalurg

EISENKOLB, Friedrich, * 5. 1. 1901 Varnsdorf, † 29. 9. 1967 Drážďany (Německo), metalurg, pedagog

Absolvoval přírodní vědy na pražské německé technice (1919 až 1923), pokračoval na Německé univerzitě (1922–24), studia ukončil doktorátem přírodních věd. 1928 na technice obhájil doktorát technických věd. 1924–38 vedl výzkum v železárnách Rotava-Nejdek, současně působil jako konzultant válcovny Karlova huť v Lískovci u Frýdku. Habilitoval se v oboru metalurgie, od 1937 byl na technice soukromým, od 1941 pak řádným docentem. 1939–49 vedl výzkumné středisko v železárnách v Thalu u Štýrského Hradce. Od 1949 přednášel jako profesor nauky o materiálu na drážďanské technice, kde současně stál v čele Ústavu nauky o materiálu, od 1952 do smrti také řídil nově založený Výzkumný ústav pro speciální kovové materiály německé Akademie věd v Berlíně. Patřil ke světově uznávaným odborníkům, zabýval se zejména výrobou a zpracováním jemných plechů, zkoušením materiálu, teoretickými základy a využitím práškové metalurgie slitin železa i ložiskovými a brzdnými materiály. Výsledky E. prací se daly okamžitě prakticky aplikovat. Napsal pětidílnou učebnici, která se zařadila ke stěžejním dílům oboru, dočkala se několika vydání, a to i v překladech v zahraničí. Publikoval více než 100 výzkumných prací, byl autorem řady patentů. Stal se řádným členem německé Akademie věd, nositelem státní ceny a prezidentem německé Hutní a metalurgické společnosti.

D: Einführung in die Werkstoffkunde: 1. Allgemeine Metallkunde, 2. Mechanische Prüfung metallischer Werkstoffe, 3. Eisenwerkstoffe, 4. Nichteisenmetalle, 5. Pulvermetallurgie, Berlin 1957–1967; Das Tiefziehblech, Leipzig 1951; Über pulvermetallurgisch hergestellte Gleit-und Reibwerkstoffe, Berlin 1958; Fortschritte der Pulvermetallurgie 1 a 2, Berlin 1963.

L: F. E., in: Poroškovaja metallurgija (Moskva), 1968, č. 1, s. 106; Meyers Neues Lexikon 4, Leipzig 1972, s. 164–165; BL 1, s. 304.

P: Archiv ČVUT Praha, osobní spis.

Jan Hučka, Antonín Hrbek