ELGER Zdenko Jan Nepomuk 30.10.1871-15.12.1940

Z Personal
Zdenko Jan Nepomuk ELGER
Narození 30.10.1871
Místo narození Nové Strašecí
Úmrtí 15.12.1940
Místo úmrtí Brno
Povolání

28- Strojař nebo elektrotechnik

61- Pedagog

ELGER, Zdenko Jan Nepomuk (též Zdeněk), * 30. 10. 1871 Nové Strašecí, † 15. 12. 1940 Brno, strojnický odborník, konstruktér, pedagog

Pocházel z rodiny oficiála berního úřadu. Po absolvování reálky v Hradci Králové (1888) studoval na strojním odboru české techniky v Praze, kde složil 1893 druhou státní zkoušku a byl promován inženýrem. Pracoval u firmy Märky, Bromovský a Schulz v Hradci Králové jako špičkový konstruktér v oboru parních strojů pro cukrovarnický průmysl a vodárenství. Podle jeho návrhů vznikl např. první rychloběžný parní stroj pro výstavu inženýrů a architektů v Praze. 1897 se oženil s Hannou, roz. Hanělovou, z Nového Bydžova. Spolu vychovali syna Jiřího a dcery Milenu a Dagmar. 1899 byl jmenován ve firmě šéfinženýrem a ředitelem strojírny v Adamově u Blanska, která vyráběla zařízení pro cukrovary a pivovary, kde zavedl stavbu chladírenských zařízení. Na ČVŠT v Brně byl 1901 jmenován řádným profesorem teoretické nauky o strojích pro strojní obor a obecné nauky o strojích pro obor stavební. Tam vybudoval ještě před odstěhováním do budovy ve Veveří ulici strojní laboratoř. Později k ní přibyla rovněž laboratoř na zkoušení tepelných strojů a paliv, jejímž ředitelem byl. Zprvu vyučoval obecnou nauku o strojích a teoretickou nauku o strojích. V nové budově k přednáškám přidal samostatná cvičení z těchto předmětů a k tomu před 1914 zkoušení strojů tepelných, nauku o strojích tepelných a stavbu strojů chladicích. Ve dvacátých letech vedl cvičení z paliv a olejů. Čtyřikrát byl zvolen děkanem odboru strojního a elektrotechnického inženýrství (1902/03, 1914/15, 1922/23, 1931/32) a rektorem školy (1905/06). Podnikl několik studijních cest a zúčastnil se mezinárodních kongresů z oboru, mj. v Nizozemí, Belgii, Švýcarsku, Francii, Německu, Itálii a v Rakousku. Své časopisecké příspěvky publikoval ve Strojnickém obzoru, Elektrotechnickém obzoru, Textilním obzoru, Zprávách veřejné služby technické či psal do Památníků ČVŠT v Brně. 1937 po jednoroční zdravotní dovolené odešel pro nemoc do důchodu. Dožil v působišti.

Přijal členství v Národní radě badatelské a v Patentním soudu a působil jako znalec krajského soudu. Byla mu odhalena pamětní deska v Pellicově ulici č. 8.

D: výběr: Tabulky pro přednášky z obecné nauky o strojích. 1. Části strojů, 1909; Měření na strojích tepelných. Měřící metody a přístroje na zkoušení strojů a vedení provozu. 1. Pro posluchače a praksi, 1920; Tabulky 1–38, 1920; Roučkovy multimetry a samočinné regulátory pro úsporné topení v kotelnách, 1925; Tabulky tepelných strojů. Podle přednášek Z. E., 1930; Moliérův i-S-diagram pro tlaky od 0.20 do 20.0 atm. abs. a pro teploty do 350° C, 1930.

L: Tomeš 1, s. 289; Encyklopedie dějin města Brna (encyklopedie.brna.cz; se soupisem díla a literatury); výběr: Dvě jubilea prof. inž. Z. E., in: Lidové noviny 30. 10. 1931, s. 1 (odpol. vyd.); K. Ryska, Prof. ing. Z. E. odchází z Benešovy techniky, in: Věstník SIA 5, 1937 (zvl. otisk); J. Hauser, Vzpomínka na prof. ing. Z. E., in: tamtéž 9, 1941, s. 36–37; V. Enenkl, Životopis prof. inž. Z. E., in: Sborník VUT v Brně, 1960, č. 3–4, s. 377–378; R. Krejčí, Prof. Ing. Z. E., in: VUT NEWS 5, 1995, č. 3, s. 5; táž, Prof. Ing. Z. E., in: Události na VUT v Brně 13, 2003, č. 1, s. 22; J. Pernes, Kapitoly z dějin Vysokého učení technického v Brně, 2009, rejstřík.

P: SOA Praha, matrika narozených řkt. f. ú. Nové Strašecí z let 1868– 1879, inv. č. 34, fol. 69; Archiv VUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, kart. E 1, Z. E; tamtéž, fond Rektorát ČVŠT, kart. 2 a 3.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Alžběta Skákalová, Gustav Novotný