ENGEL Alfred 4.10.1881-9.6.1944

Z Personal
Alfred ENGEL
Narození 4.10.1881
Místo narození Uničov
Úmrtí 9.6.1944
Místo úmrtí Terezín
Povolání 61- Pedagog
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 593
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136999

ENGEL, Alfred, * 4. 10. 1881 Uničov, † 9. 6. 1944 Terezín, pedagog, filolog, historik

Některé zdroje uvádějí datum narození 8. 10. a jako místo Nové Město na Moravě. Byl synem Salomona E. a Jany, roz. Fischerové. Studia na vídeňské univerzitě ukončil 1904 prací Beiträge zur Geschichte der griechischen Eigennamen. 1909–19 působil jako definitivní profesor na gymnáziu na Smíchově (Praha), vyučoval pravděpodobně řečtinu a hebrejštinu. Hlásil se k sionismu, jako zplnomocněnec ministerstva vnitra se zapojil aktivně do podpory uprchlíků z Haliče. 1921 se v Praze oženil s Emilií, roz. Wiesnerovou (1881–1933), manželství zůstalo bezdětné. Od 1922 zřejmě na základě intervence M. Broda a T. G. Masaryka odešel do Brna a učil na německém státním gymnáziu, od 1923 měl definitivu. Jako člen Národní rady židovské vedl její školskou komisi. Stal se členem Ústředního výboru sionistického ve státě Československém. Na konci 20. let se intenzivně angažoval při budování Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko v Mikulově, především po 1930 aktivně objížděl moravské židovské obce a usiloval o zápůjčky exponátů do muzea, které za krátkou dobu existence shromáždilo úctyhodné sbírky. Sám se nejvíce zajímal o archivní dokumenty, na jejichž základě psal historické studie o židech na Moravě. Poté, co byly sbírky muzea kvůli situaci v pohraničí na jaře 1938 převezeny do Brna, usiloval s Richardem Teltscherem, předsedou muzejního spolku, o jejich nové zpřístupnění veřejnosti. Jejich snaha nebyla úspěšná, a tak se E., který již v Brně neměl další závazky, přesunul na podzim 1939 do Prahy. Pražská obec se snažila najít pro něj uplatnění, na podzim 1941 o něm uvažovala jako o novém správci sbírky pražského židovského muzea. K tomu ale nedošlo a E. se zapojil až do budování tzv. Židovského ústředního muzea, které vzniklo díky pracovníkům pražské židovské obce v srpnu 1942 jako bezpečné úložiště majetku českých a moravských židovských náboženských obcí pro dobu po válce. Se Salomonem Hugo Liebenem, zakladatelem a nejaktivnějším členem spolku pražského židovského muzea, jehož kolegou byl již v redakční radě Ročenky Společnosti pro dějiny židů v Československé republice, se stal na podzim 1942 spoluautorem instalace židovských knih ve Vysoké synagoze. E. pracoval v ústředním muzeu na třídění a vyhodnocování archivních dokumentů, a to až do své deportace do Terezína na podzim 1943.

D: Die jüdische Schule im tschechoslowakischen Staate, 1919; 2. Lesebuch für jüdische Volksschulen im Tschechoslowakischen Staate, 1921; Die Ausweisung der Juden aus den königlichen Städten Mährens und ihre Folgen 1, in: Ročenka Společnosti pro dějiny židů v Československé republice 2, 1930, S. Steinherz (ed.), s. 48–94; Der Griechisch-Unterricht: seine alten und neuen Aufgaben, 1931, jako příl. Wissenschaftliche Beilage zum Jahresbericht des Deutschen Masaryk-Staatsgymnasiums in Brünn für das Schuljahr 1930–31; Hellenika. Griechisches Lesebuch für den Anfangsunterricht, 1934; Sefer zikaron le-ptichat ha-muzeon ha-jehudi be-k“k N“Š [Památník Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko/Gedenkbuch im Auftrage des Kuratoriums herausgegeben von Prof. Dr. A. E., Nikolsburger Judengemeinde], 1936; Jak museum vzniklo, in: tamtéž, s. 5 až 7; Neue Zeugnisse zur jüdischen Geschichte von Nikolsburg, in: tamtéž, s. 114–130; Beiträge zur Geschichte der Judengemeinde Brünn, b. d.

L: M. Veselská, Židovské ústřední museum pro Moravsko-Slezsko, in: RegioM (sborník Regionálního muzea v Mikulově), 2005, s. 80–87; K. Čapková, Češi, Němci, Židé. Národní identita Židů v Čechách 1918–1938, 2005, s. 39, 196, 239.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Magda Veselská