Biografický slovník
ENGEL Joseph 29.1.1816-3.4.1899
| Joseph ENGEL | |
 | |
| Narození | 29.1.1816 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 3.4.1899 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 598 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46269 |
ENGEL, Joseph, * 29. 1. 1816 Vídeň (Rakousko), † 3. 4. 1899 Vídeň (Rakousko), lékař-anatom, patolog, pedagog
Narodil se v rodině vojenského lékaře. Po absolvování skotského gymnázia ve Vídni se rozhodl po vzoru otce studovat medicínu, absolvoval lékařskou fakultu, 1839 získal titul Med. Dr. (disertace Über den Hirnanhang und den Trichter). Již před promocí (od srpna 1839) tam vedl kursy normální anatomie. Po promoci (1840) začal pracovat v patologickoanatomickém ústavu u K. Rokitanského, nejprve jako neplacený praktikant, poté 8 měsíců jako asistent, v ústavu zůstal do 1844. Současně 1842 vedl i patologicko-anatomické kursy ve vídeňském zvěrolékařském ústavu. U Rokitanského získal mnoho cenných poznatků z patologie, fyziologie a srovnávací patologie, které se staly základem E. úspěšné vědecké a pedagogické práce. 1844 byl jmenován mimořádným, 1846 řádným profesorem anatomie v Curychu, o rok později profesorem fyziologie a srovnávací anatomie. Již od 1846 přednášel i patologickou anatomii. 1849 získal profesuru patologické anatomie na pražské lékařské fakultě jako prvý řádný profesor oboru v Praze. Konal tam i cvičení a přednášky z patologické histologie. Nedlouhé pražské období patřilo k jeho vědecky nejintenzivnějším. 1854 nastoupil na vídeňské Josefinum (ústav pro výchovu vojenských lékařů), kde působil jako profesor patologické a deskriptivní anatomie až do zrušení ústavu 1874, poté odešel na odpočinek.
Kvůli svému svobodomyslnému smýšlení nebyl po zrušení Josefina převeden na vídeňskou lékařskou fakultu, nicméně ho jmenovali vládním radou a byl vyznamenán Rytířským řádem Josefa I.
Publikoval více než sto vědeckých prací z normální, topografické a patologické anatomie. Stal se autorem ve své době vynikající učebnice patologické anatomie.
D: Untersuchungen über Schädelformen, 1851; Knochengerüst des menschlichen Antlitzes, Wien 1850; Darstellung der Leichenerscheinungen und deren Bedeutung, tamtéž 1854; Compendium der topographischen Anatomie, tamtéž 1860; Entwurf einer pathologisch-anatomischen Propaedeutik, tamtéž 1845; Lehrbuch der pathologischen Anatomie, tamtéž 1856–1865; Sektionsübungen, tamtéž 1861.
L: J. Janko, J. E. jako antropolog a genetik, in: DVT 30, 1997, č. 1, s. 15 až 26; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884–1888, s. 285–286; J. Pagel, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 459; OSN 8, s. 613; ÖBL 1, s. 250, BSPLF 1, s. 91–92; L. Eisenberg, Das geistige Wien. Künstler- und Schriftsteller Lexikon 2. Medizinisch-naturwissenschaftlicher Teil, Wien 1893, s. 106 až 107; Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag unter der Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 195, 218–220; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 134, 139; F. Werstler, Personalbibliographien von Professoren und Dozenten der Medizinischen Fakultät zu Prag im ungefähren Zeitraum von 1853–1880, Diss. Erlangen-Nürnberg 1972, s. 78–89; ČLČ 38, 1899, s. 336; Wiener medizinische Wochenschrift 12, 1899, s. 468–470.
P: Archiv UK Praha, sign. C 101; Archiv der Universität Wien, fond sig. M 1.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Ludmila Hlaváčková
