ENNIUS z Fenixfeldu Simon ?1520-20.2.1561

Z Personal
Simon ENNIUS z Fenixfeldu
Narození asi 1520
Místo narození Klatovy
Úmrtí 20.2.1561
Místo úmrtí Klatovy
Povolání

61- Pedagog 43- Významný představitel obecní správy 63- Spisovatel

64- Překladatel

ENNIUS z Fenixfeldu, Simon (též Šimon Klatovský), * asi 1520 Klatovy, † 20. 2. 1561 Klatovy, básník, překladatel, pedagog

Pocházel z rodiny bohatého sladovníka, původně se jmenoval Konvos (Cumvos). Studia absolvoval v Litoměřicích. Poté odešel do Prahy, kde pobýval od 1543 na univerzitě a byl přijat do Rečkovy koleje. Po dosažení hodnosti bakaláře 1544 (udáváno též 1545) učil na škole u sv. Jindřicha na Novém Městě, pak byl zmiňován jako správce školy v Rakovníku. Ve správcovské funkci pobýval 1546–47 ve Vysokém Mýtě. 1547 se vrátil do Prahy a stal se pedagogem na Collinově soukromé škole. Jeho prostřednictvím se zapojil do básnické družiny humanistických básníků kolem zemského místosudího, zámožného a vzdělaného literárního mecenáše J. Hodějovského. 1548 odešel E. z Prahy a zhruba dva roky vyučoval na škole v Prostějově. Pak pobýval ve Vídni, kde vydal dva spisy, první, básnický s názvem Sententiae aliquot ex Jesu Sirach excerptae et in carmen redactae… již 1548, druhý 1550 s titulem Historia ex libro, qui inscribitur Hester, de Mardochaeo… Do Čech se vrátil 1551 či spíše již 1550 a v Prostějově 1550 otiskl další dvě práce, krátkou chvalořeč na město Olomouc Breve encomium Olomucii metropolis a Epithalamion de nuptiis illustrissimi comitis … Ecci a Salmis et nobilissimae dominae Catharinae junioris a Bernsteyn… Z Prostějova přesídlil do rodiště, trvale se tam usadil, bohatě oženil a stal se váženým občanem. V Klatovech zastával řadu významných funkcí, byl rovněž členem městské rady. 1554 získal erb s přídomkem z Fenixfeldu (de Phoenico campo). Po E. smrti vydal Jan st. Hodějovský z Hodějova ve svém latinsky psaném čtyřdílném sborníku skladeb rozmanitých forem a metrických útvarů světského i náboženského obsahu z okruhu humanistických básníků soustřeďujících se kolem něho také některé E. básně, a to ve 2., 3. a 4. svazku Farragines poematum (1561–62). Soubor se stal nejrozsáhlejším dílem české humanistické poezie. 1565 byl v Norimberku vydán E. překlad z latiny do češtiny protestantské náboženskopolemické literatury, kronika biskupů a papežů od Roberta Barnesa, podepsaný jako Clatovinus (Kronika a životuov sepsání najvrchnějších biskupouv římských, jináč papežův...). E., který užíval řadu dalších jmen a jejich variant, mimo jiné Šimon de Phoenicio campo, Šimon Ennius Konvos z Fenixfeldu de Phoenico Campo, Šimon Ennius z Fenixfeldu, Šimon Ennius z Fönixfeldu, je řazen mezi významné humanistické, latinsky píšící básníky a překladatele, znám je také jako autor své biografie.

L: J. Jungmann, Dějiny literatury české. Od nejstarších dob do probuzení politického, 2. vyd. 1849, s. 161; Jireček 1, s. 185; RHB 3, s. 103–108; F. Dvorský, Paměti o školách českých, 1886, s. 153; H. Doležil, Politické a kulturní dějiny král. hlavního města Olomouce, 1903–1904, s. 237; BOS 3, s. 795; Č. Zíbrt, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: ČNM 87, 1913, s. 167; J. Biskup, Spisovatelé Klatovska 1 a 2, 1937–1939, passim; J. Martínek, Příspěvky k životopisu a charakteristice E. Š. Klatovského, in: Sborník Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 4, 1958, s. 253-272; F. Buriánek, Literární Klatovy, 1962, s. 10; LČL 1, s. 665 (kde další literatura a E. edice); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 528; Klatovský deník 20. 2. 2006.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová