EPPINGEROVÁ Margarethe 26.6.1891-30.5.1973

Z Personal
Margarethe EPPINGEROVÁ
Narození 26.6.1891
Místo narození Broumov
Úmrtí 30.5.1973
Místo úmrtí Karlsruhe (Německo)
Povolání 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf

EPPINGEROVÁ, Margarethe (též Grete, Gret), * 26. 6. 1891 Broumov, † 30. 5. 1973 Karlsruhe (Německo), tanečnice, pedagožka, choreografka

Pocházela ze známé broumovské rodiny, děd Heinrich E. (1842–1915) zde působil jako právník, matka Paula, roz. Schilhanová. Jejími strýci byli Hans E. (1845–1916) a Karl E. (1853–1911). Sestra Elisabeth, provd. Seidlová (1889– 1958), se na Broumovsku věnovala vlastivědné práci.

První taneční školení získala E. v Mnichově a v Drážďanech. Na začátku třicátých let absolvovala v Německu kurzy metody R. Labana. Hlavní část její umělecké aktivity tvořila pedagogická práce. V Praze měla soukromou taneční školu, která sídlila v Revoluční ulici. Vedle rytmické gymnastiky É. Jaques- Dalcroze a labanovských cvičení nabízela i další pohybové a sportovní disciplíny jako sportovní gymnastiku nebo volejbal. 1922–45 vyučovala na Německé akademii hudby (Deutsche Akademie für Musik und darstellende Kunst) rytmickou gymnastiku a umělecký tanec. 1931 se snažila založit na Akademii specializované studium tance, nezískala však pro svůj záměr povolení státních orgánů. (Podle inzerce v německém časopise Der Tanz není vyloučeno, že za druhé světové války takové studium existovalo, přímé doklady však zatím nejsou k dispozici.) E. reprezentovala taneční modernu v českých zemích, především v Praze. Vycházela z Dalcrozeovy školy rytmické gymnastiky, zaměřené na vztah tance (pohybu) a hudby. Škola sídlící v Hellerau u Drážďan měla v Čechách nejvíce zastánců, E. mezi nimi patřila k vůdčím osobnostem. Také její choreografická tvorba, většinou inspirovaná klasickou hudbou, byla spojena především s pedagogickou činností. Se skupinou žaček pořádala pravidelná představení. Ztvárnila např. Bachovy polyfonní fugy v dalcrozeovském stylu tak, že pohybový proud sledoval jednotlivé hlasy hudební skladby se záměrem vizualizovat její formální řešení. Pracovala přitom se skupinou jako s pohybovým chórem, členěným na podskupiny zastupující jednotlivé hudební hlasy. Atmosféra jejích děl byla vážná, pojetí promyšlené. Jako choreografka spolupracovala také s pražským Novým německým divadlem, jehož intendantem byl dříve její strýc Karl. 1932 a 1934 se opakovaně neúspěšně ucházela o místo baletní mistryně, poprvé v souvislosti s nástupem ředitele P. Egera, který sice proklamoval záměr přivést na jeviště divadla moderní tanec, plánované tituly (typu baletu Petruška I. Stravinského) se však nerealizovaly. S divadlem spolupracovala příležitostně externě. Nejpozoruhodnější byla její choreografie v kritikou oceněném nastudování opery Ch. W. Glucka Orfeus a Eurydika (premiéra 1925, režie L. Laber, dirigent A. Zemlinsky). Interpretkami se staly žačky její školy. Jako choreografka se podílela na inscenacích oper G. Verdiho Falstaff (1927, režie M. Semmler) a Macbeth(1935, režie R. Mordo, dirigent G. Széll).

Publikovala i texty s taneční tematikou, články v časopise Auftakt o rytmické gymnastice a tanečním vzdělání. Vlastním nákladem vydala příručku Choreologische Fibel (1934), ve které vyložila Labanovy principy metody a taneční notace (kinetografie). Jednalo se o jedinou publikaci na toto téma u nás, která byla oceňována i v celoevropském kontextu. 1934 byla E. spolu s Labanem a Mary Wigmanovou členkou poroty taneční soutěže na Mezinárodním tanečním kongresu ve Vídni. Po 1945 působila jako fyzioterapeutka v saských městech Glauchau a Zwickau a do 1961 ve východním Berlíně, poté odešla do Karlsruhe.

D: Was ist uns rhythmische Gymnastik, in: Der Auftakt 5, 1925, s. 109–111; Zur tänzerischen Ausbildung des Bühnenkünstlers, in: tamtéž 12, 1932, s. 216–218.

L: BL 1, s. 315; D. Gremlicová, Taneční umění na scénách Nového německého divadla v Praze / Die Tanzkunst am Neuen deutschen Theater Prag (1888–1938), 2002, rejstřík; www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/.

P: SOA , Zámrsk, sbírka matrik narozených řkt. f. ú. řádu benediktinů Broumov, inv. č. 468, sign. 13-4025, s. 148.

Dorota Gremlicová, Marie Makariusová