ERMIS František Alois 4.9.1849-3.5.1912

Z Personal
František Alois ERMIS
Narození 4.9.1849
Místo narození Frenštát pod Radhoštěm
Úmrtí 3.5.1912
Místo úmrtí Bludov (u Šumperka)
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

50- Náboženský publicista

ERMIS, František Alois (též ERMISS, Franz), * 4. 9. 1849 Frenštát pod Radhoštěm, † 3. 5. 1912 Bludov (u Šumperka), římskokatolický kněz, komunální politik

Syn tkalce Franze E. a Marianny, roz. Kalmusové. Absolvoval kroměřížské arcibiskupské gymnázium a vystudoval olomoucký seminář, kde byl 1876 vysvěcen na kněze. Nastoupil jako kaplan do Bludova. Tam působil od 1885 jako farář po celý život.

Zasloužil se o vybudování nové kaple, vybavil interiér kostela a založil jeho pamětní knihu. V místě a v době střetů mezi Čechy a Němci, katolíky a protestanty, reprezentoval konzervativně katolický proud, sympatizoval se slavjanofilskými tendencemi, stal se členem obecního výboru a výraznou postavou společenského života. Spoluzaložil vlastenecké katolické spolky Orel, Svatopluk, spolky sv. Rosálie a sv. Ludmily, inicioval vznik Občanské záložny (1886) a stal se jejím ředitelem. 1896 byl zvolen prvním předsedou Gymnazijní matice zábřežské a usiloval o založení českého gymnázia v Zábřehu. 1896 začalo vyučování na nižším stupni v provizorní budově a 1898 byl položen základní kámen samostatné budovy školy. V Bludově se zasadil o zřízení české chlapecké měšťanky a výstavbu nové školní budovy (1908) s tím, že v budově staré byla na jeho popud umístěna mateřská škola. 1909 ho obec jmenovala čestným občanem.

E. se často dostával do sporů s některými obecními zastupiteli a s mladými, tzv. pokrokářskými, učiteli. Jeden ze střetů přesáhl hranice obce a dostal se do povědomí celé Moravy. 1906 se o místo řídícího učitele v Bludově ucházel A. Konečný, předseda Ústředního spolku učitelských jednot na Moravě, člen vedení národně socialistické strany, pozdější československý senátor. Pro konzervativní část školní rady v čele s E. byl nepřijatelný a místo nedostal. Odvolání však vyšla vstříc okresní školní rada v Zábřehu. Bludovští se dovolali k Zemské školní radě do Brna, kde Konečnému místo 1908 neschválili. O aféře se diskutovalo po celé Moravě, komplikovaly ji vzájemné žaloby pro urážku na cti, byly konány spontánní protestní akce.

L: F. Spurný, Bludov dříve a nyní, 1979, passim; Z. Filip, Biografický slovník okresu Šumperk, 2001, s. 43; S. Balík, Politika vedená z bludovské fary, in: Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století, 2006, s. 104–121; D. Riedl, Vzpomínka na Aloise Konečného, in: Forum Brunense 2009, s. 227–235; www.bludov.cz/O-Bludove/Frantisek-Alois-Ermis.html.

P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Frenštát pod Radhoštěm, sv. 8, 1843– 1853, kniha 290.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslava Kyselá